Aback distro records : REPORTY / REPORTS 2

Report : Barcelona (Španělsko) - December 2011, January 2012

Už je to nějaký ten den, a proto je čas sepsat dny/týdny strávený v Barceloně. Jelikož nesnáším vánoce a zimu, tak je na čase vzít roha z už tak vychladlé díry jako je Česká Republika. Při pomyšlení, že bych měl strávit zbytek života v ČR, mě spíš děsí, než abych byl rád. Před vánocemi je Španělsko opravdu dobrým útěkem, nepoznáš tam, zdali vánoce jsou nebo ne. Se žádnými krvežíznivými rituály jako je tady běžný zabíjení kaprů se tam na ulici neshledáš. Abych to upřesnil, vánoce vnímám za jakýsi rituál a genocidu na kaprech, zkrátka sračka všech sraček! Zajímalo by mě, co znamená pro tuhle tak úžasnou společnost slovo "genocida"? Při dnešní masoretardaci lidí celkem věřím, (přesto nechci, aby to byla pravda) že jednoho dne buď skončíme zasypáni sutinami od bomby, která pravděpodobně přiletí na tvoji hlavu, nebo nás ve spánku podřežou vlastní počítače. Zrovna tohle není moc optimistický výhled do budoucna, ale vývoj lidské populace k tomu záměrně spěje. Přejdu k věci, původně jsem si říkal, že bych cestu dal možná zase stopem, jako tomu bylo tehdy před nějakými lety, ale protože v prosinci to není díky zimě zrovna dobrý nápad, tak jsem volil nejlevnější a nejrychlejší cestu letadlem, přesto vše jsem se tomu bránil, už jen kvůli tomu kolik letadlo vyprodukuje škodlivin a sežere kyslíku. Letadlo by mělo být jako poslední možnost, prvně by se měl nabízet vlak, ale ten má ceny brutálně nasolený, takže to nepřichází v úvahu. Na letišti v Praze je lehký zmatek, ale nic co by se nedalo zvládnout, lehce humorná situace nastává, když rentgen projede můj bágl a v něm cosi vypadá jako neidentifikovaná věc, na kterou se ptá člověk za rentgenem typu, "to tam máte korálky?" odpovídám, "ne to je jen moje vesta" nechápe a jede se dál. Čekání na let, nástup do letadla, přímý let do Barcelony, cestou si pročítám odpředu dozadu a zase odzadu dopředu zrovna nový, poslední číslo fanzinu Smrt. Asi tak půl hodiny před přistáním je slušná turbulence u které se mně slušně sevře zadnice, tak si říkám, jestli půjdu do kopru, tak doufám, že letadlo alespoň spadne na souš a rozmázne se se mnou, než se utopit někde v moři. Blbá to představa. Přistání probíhalo celkem v pohodě, lehce to s letadlem opět zaklepalo, ale jinak vše v klidu. Vylezu z letadla a mohu jít pouze v triku, zde je klasický teplo na Barcelonu, nějakých 17 - 20 stupňů, což je úplná pohoda a mě vyhovující teplota, také jsem tu měl v plánu nějaký čas pracovně přesazovat mandarinkové nebo citrónové stromky / keříky, který tu rostou normálně na ulici, ale nakonec to nevyšlo. Nastupuji do autobusu směr do města, na Catalunya, ale autobus jsem nevychytal, i přesto, že jsem lezl zadními dveřmi, tak abych neplatil u řidiče, zkásli mě o 5 Euro, za nějakých 13 km do centra to je hodně. Z toho vyplívá, nejezdit autobusem. Příště jedu vlakem, tím se dá jezdit na černo úplně v pohodě, co se později osvědčilo jako dobrý způsob. Na Catalunya sednu na metro a valím směr zastávka Can Peixauet, kde jedna známá zasqutovala super baráček, na zahradě má veliký citronovník, takže pijeme vodu s vymačkanou citronovou šťávou. Can Peixauet se už nachází v Badaloně, města srostly v jedno velké město, takže nepoznáte rozdíl. Přesto má Badalona vlastní samosprávu. Místo se po čase nejeví jako dobrý pobytem , tak volím po pár dnech přes kámoše jiný squat, skoro v centru města na stanici metra Espaňa, kde je nádherná botanická zahrada. Squat je velký asi jako činžák či bytovka. S tím, že na squatě pobývají punx, kteří se o nějaký hc/punk dění zrovna dvakrát nezajímají, až na Litevce, který hraje ve svém pokoji na dětský bicí, prý bude zakládat nějakou kapelu, a podle toho co mě pouštěl, tak to bude nejspíš nějaký crust hc alá DRILLER KILLER. Tohle je klasický bordel squat, kde je všemožný haraburdí atd... Znáte to, víte co mám na mysli. V přízemí je taková hrozně smradlavá díra, vypadá to spíš jako by chlívek, kde bydlí nějaký kluk, opravdu snesu hodně, ale tohle je lehce odstrašující příklad bydlení, to mi věř! Původně jsem squat pojmenoval jako "Hotel Pro Šváby", protože v kuchyni jich vždy když jsem vařil běhalo všude mraky, aniž by ses jich jakkoliv zbavil. To zkrátka nešlo, bylo jich snad nekonečno. Šváby by mně nevadily, ale jelikož přenáší valnou hromadu nemocí, není s nimi úplně fajn být v kuchyni, navíc tady skoro každý den probíhají neskutečný pařby, což mně osobně vůbec nevadí, ale někdy mě vadí ten neskutečný řev třeba jako je ve 4 ráno, kdy nemůžeš spát. Proto zde pobývám nějakých 14 dní a jdu shánět jiný místo na bydlení. Před tím se ještě scházím s Pavlem a s jeho malým synem v kočárku, abych mu předal desky, které mu pár lidí přese mě poslalo, ať žije punková pošta, he, he. Tu se vyskytne menší problém, že balíček s deskami vypadne s kočárku, takže ho hledáme cestou zpět. Pavla se ptám "co si tam měl za desky" Odpovídá "byly to desky, který se už nedají sehnat a když dají tak velmi těžko". Odvětím "chápu, doufám, že balíček brzy najdeme", po nějakém čase úmorného hledání jakoby zázrakem balíček nacházíme, zachycený pod kočárkem na izolepě, úplně přesně už si to nepamatuji, jak to bylo, ale byla to kuriozita a Pavel byl šťastný, že desky našel. Chápu ho a dovedu se vžít do jeho role, desky jsou hold desky. Dáme nějaký pivko a sledujeme na univerzitě skejtry jak mastí jeden trik za druhým. Další den jdu koupit nějaké jídlo do Merkadony, bagetu a velký bílý fazole, který já hrozně rád, dohromady to bylo v hodnotě 90 centů, to bylo moje první a zároveň poslední koupený jídlo za skoro jeden a půl měsíční pobyt, jelikož všechno jídlo tady vyhrabu v kontejneru. Opravdu tady vyhrabeš vše na co si jen vzpomeneš, nejlépe je jídlo z koňtáku hrabat před obchodem se zeleninou a ovocem. Zde jsou po ulici všude po 50 metrech kontejnery, s prvotřídním zbožím, ha, ha. Na kontejnery stačí 2 hodiny a přivezu tolik jídla, který sám nespořádám ani za týden a kdybyste viděli co tady vše se dá najít, krom jídla taky chlast, limonády a dokonce i peníze. K těm penězům se dostanu později. Zkrátka můj supermarket je kontejner. A ne jenom můj, skoro všichni punx tu žijí z kontejneru. Určitě je lepší si vždy vytipovat místa - kontejnery a vracet se na ně v určitou hodinu, pak se ti nabízí, že jdeš skoro najisto. Nebo vedle nich najdeš hromady někdy i nepoužitých věcí, jako ošacení, televizi. Jedna srandovní situace se stala, kdy jsem se známým někdy před 6 lety táhly na squat televizi z ulice, metrem přes eskalátory, kdy musí jeden člověk počkat, podržet dveře a druhý rychle za ním projde, samozřejmě bez lístku, a ještě k tomu s televizí. Vzhledem k tomu, že jsme byli dva + ta televize, šlo to hodně blbě. Poté co jsme ji dotáhly na squat, zjišťujeme, že ji táhnem úplně zbytečně, protože fungovala tak na půl, to by ani tak nevadilo, problém byl ten, že squater, který si ji vzal, ji vzápětí hodil z balkonu dolů, se slovy „seru na televizi“, tak paráda, my jsme se s ní 7 km vláčeli různě po městě úplně zbytečně ha, ha.

No ale zpět do reality, už natěšený dopředu jdu na první koncert a to ve čtvrtek 29. prosince, na Blokes Fantasma, na jeden z nejlepších squatů v Barceloně, který mám opravdu rád. Prvně jsem tu byl někdy před šesti roky, ještě s Ethanem na LOS DOLARES. Leták na koncert mě posílá už 14 dní dopředu Kortatu z TOTALICKERS, který dnešní akci páchá. Hrají tam Španělové BATAKAZO se členy INSTINTO, kytarista je stejný a zpěvák Ortega stojí pod pódiem. Potkávám se tu s kámošem Oskarem, dřív zpíval s MORDARE, fajn setkání po tolika letech, také s Fumasou a spol. Nějakou výměnu tu mám s Alejem, dále tu potkávám Taviho, zpěváka z PAVILIONUL 32, nechybí setkáním s Panchem a jeho přítelkyní, dlouho jsme se neviděli mu povídám, zrovna jsem dopsal report ze Zoro Festu 2011, kde byl také he, he. Pancho tu o pár dní později hraje se Švédy INFERNOH, kde drží basu. Zde jsou také další punx z Evropy. V Barceloně žije hromada lidí z Evropy a ne jen z ní, ale také spousta, opravdu spousta lidí z Jižní Ameriky, Mexika, USA, Kanady atd. Koncert je dnes zdarma nebo za dobrovolný příspěvek, normálně jsou v Barceloně D.I.Y. koncerty maximálně za 3 Eura, protože víc by nikdo nedal, nikdo ze squaterů tady nemá prachy, takže jsou buď zdarma, nebo maximálně do třech Eur, pokud je koncert na squatě. Já házím nějaký dvě Eura, přeci jenom chci podpořit akci a pořadatele. Sám vím, co s tím je sraní, když dělám koncert a lidi kafrají u vstupu, nebo sedí doma na prdeli a nikam raději nejdou, no ale nejsem v ČR, tady to mají vychytaný, protože jedou z baru, takže se vyberou nějaký peníze na cesťáky pro kapely u dobrovolného vstupu a poté na chlastu se vybere hodně. Osobně je mi tento způsob dělání akcí velmi sympatický, tady je skvělí, že tu punx mají squaty, kde dělají koncerty, a jsou sami vlastními pány, kdežto u nás v ČR se pořádají koncerty v klubech či hospodách, kde provozovatele hlavně nejvíce zajímá profit a né co se děje za akci, nějaká myšlenka je jím úplně ukradená. Místa jako je Blokes Fantasma, u nás hodně chybějí, já proto odmítám navštěvovat komerční místa v ČR jako jsou Ponorka a Žlutý pes v Pardubicích a Matrix v Praze, kam, jak jsem byl svědkem, zavítají i náckové, buď jako ochranka klubu nebo jen tak si tam jdou na pivo. Horší je, že většině to je u prdele, to je to co mě štve, ta lhostejnost. Jedním slovem hnus! Jednoduše řečeno, ať tam hraje cokoliv, prostě tyhle místa podporovat nebudu a hlavně ani nechci. Vidím v tom hlavní a zásadní problém, tím problémem je, že u nás nejsou lidi, kteří ten punk až tak žerou, až na pár výjimek, většinou se jedná o styl typu, koncert = zábava a tím to také končí. Revolta, jako by se v prach rozvířila. Hold nejsme hodni mít takový D.I.Y. místa, jako mají všude jinde v západní Evropě a ne jenom v západní Evropě ale prostě tam kde je tvrdé jádro. Zpět ke koncertu, po BATAKAZO nastupují WARPARTH, musím říci, že velmi hrubý crust metal, ze začátku to zní lehce utahaně, stenchcorově. Až po chvíli se to rozjede, potom tě nakopnou na držku. Ještě k BATAKAZO, ti hrály něco ve stylu, který je momentálně dost v módě typ Motorhead crust. Jako na živo to nebylo špatný, ale mě tohle zkrátka až tak nebere. Melodický crusty nemám zrovna v oblibě. WARPATH po kopnutí do držky, jdou střemhlav krutým výpraskem, pořád tam slyším nezaměnitelný zvuk, který produkují jen a jen pouze italské kapely, druhou kytaru bych kopl do hajzlu a nechal bych tam pouze tu první, která tam prasí slušný chaos alá WRETCHED, INDIGESTI. Na živo velmi dobré, z kapely se klubou milí chlapíci, s basákem se pouštíme do konverzace, i když moje angličtina není úplně nejlepší, stále je co se učit, jeho angličtina je zhruba na stejno jako moje, takže si velmi dobře rozumíme ha, ha. Opravdu milý chlapík, jménem Guili. Dostávám od něho jejich CD-r, který měli zároveň k 11 dennímu Evropskému turné, turné jeli pouze po západní a jižní Evropě, nějaké vály, jde o stejnou nahrávku jako na splitu 7" EP s NIS. Po koncertě musím rychle vypadnout, abych stihl poslední metro, protože kdybych ho nestihl tak bych musel jít po svých 6,5 km na Espanya, kde jsem bydlel, což není zrovna málo.

V sobotu 31.12.2011 táhnu na La Jungla Squat, kde je Silvestrovská párty, chvíli mě trvá než se orientuji, kde je přesně La Jungla, ale po chvíli bloudění jsem tam, přeci jenom už je to nějaký pátek, kdy jsem tady byl naposledy, na squatě je ještě prázdno, na Španěly je moc brzy, tady až kolem 23:00 začnou chodit lidi, já už tu jsem o něco dříve a potkávám tu i lidi z WARPATH, kteří tu zůstaly na Silvestra, protože měli volný den, příjemný setkání a popíjení piva. Akce se rozjede až po 24 hodině, s nějakou Španělkou dávám tanec, flamengo to není, už ani nevím, byl jsem pak lehce gumový, rozjíždí se to velmi dobře, až tak, že dojíždím na squat pozdě večer, bylo devět hodin druhý den. Mazec! Další den v pondělí se jdu odpoledne podívat na Sagrada Familia, celkem pěkná stavba, ale na hovno je, že všude jsou turisti a já jsem antiturista, nemám rád to stádo tupanů, co se všude tlačí a čumí jak jitrnice, takže dávám chvíli a jdu zase na squat. Už nevím kdy to přesně bylo, ale vím, že to byl zřejmě víkend, jdu se podívat za kámošem Pahnátem, který tu už roky bydlí, s kterým jsem jednoho času squatoval, on je Čech, který tu fakt maká, staví obrovské pódia pro mega komerční kapely. Říkal, že dokonce nedávno stavěl pro Pink Floyd, pracuje pod jednou firmou, říkal, že ho ta práce baví, a že už nebude nikdy bydlet na squatě, každý má holt jiný priority v životě. Mluví plynule španělsky a také pomáhá občas dětem, něco jako účast na karnevalu a tak podobně. 2 krát jsem tu ještě tehdy zažil karneval, přímo na ulici, když jsem šel na koncert, plný ulice lidí, dětí, z kterých jsem cítil uvolněnost, takovou pohodu, kterou u nás prostě nemáš, né ten každodenní stres, který se line vzduchem. Vesměs skoro všichni u nás v ČR čumí po punx jak po nějakém zjevení, kdežto tady kdyby si byl v obleku kosmonauta, tak si tě nikdo ani nevšimne, více méně ti ještě vyjde vstříc a ve výsledku pomůže, holt Česko je Česko, mám pocit, že jeden sere na druhý, jak je nejvíce možný, jak kdybychom měli na čele vypálený něco jako tohle "nic od něj nepotřebuji, tak co bych se s ním zahazoval". Takový jsme sobci...

Tím, že dělá občas na karnevalu a s dětma, tak má plný pokoj bonbónů, dostávám od něj pytel cucavých bonbónů, tak místo pečiva žeru bonbóny, ha, ha. Hromadu bonbónů nechávám pak později Peliovi dvouleté dceři.

K Pahnátovi to mám vlastně nějakých 6 metro zastávek, cestou se zastavím na čumendu na Catalunya, jen tak, z Catalunay už se nedá nastoupit, protože jsou všude Security a dokonce u jiného vchodu vidím revizora, revizoři mají fialové bundy, takže je poznáš, zkusím jednoho lehce podráždit, tím že dělám před jeho očima, něco ve stylu jako že chci otevřít dveře, i když nemám lístek, on to vidí a už jde na mě, ale já mu vesele zdrhám, he, he. Ono kdo může dělat revizora, dávat lidem pokuty, normální člověk asi ne, všude jsou parchanti, a revizoři kór. Nasedám u jiného vchodu/východu stanice, těch vchodů/východů tady na Catalunya je spousta, jeden je čistý, bez dozoru. Vždycky když jedu na Catalunya a chci vystoupit přímo na La Rambla, tak vystoupím pokaždý někde jinde, je to zkrátka bludiště. Jedna zastávka a vystupuji na Urguinaona kam jdu za Pahnátem, bydlí v klasickém bytě, na styl činžák, bez výtahu, hustý je, že Španělové nemají v bytech topení, pouze klimatizaci, kvůli teplům, na leden to není i tak úplně nejlepší, trochu zima v bytě je, ale na to že netopí, tak tam mají teplo. Ve starých barácích jsou většinou kamna, na squatě je máme. V ČR bychom bez topení chcípli zimou, to je jasný. Teplo v Barceloně mě zkrátka vyhovuje. Kousek od baráku jdeme společně ještě s jeho přítelkyní do jednoho baru, který se nachází kousek od bytu, kde bydlí. Bar je útulný, slízá se vněm alternativní mládež, zkrátka něco na ten způsob. Nabídka menu nepředstavitelná, mají tam ty jejich flaštičky 0,3 litru piva za 1,5 Eura, což je nepředstavitelný, kór když vedle u pákoše koupím za 60 centrů litr. Pro mě se spíš jeví, koupit si litrovku piva vedle v krámku, ale háček je v tom, že do baru se prý nemůže s chlastem, který si člověk nekoupí přímo tam, ale já to nějak vymyslel, takže pijem, kecáme, asi 5 Slováku se tu slízá, spíš Slovenky, který tu bydlí, ale né squateři, každý holt nechce bydlet na squatě a tahat žrádlo z kontejneru, ono pravdou je, že někdy na těch squatech je to opravdu divoký, kdo byl, určitě zná, kdo nebyl možná pozná, ale určitě se není čeho bát, pokud nebydlíš s člověkem který má zrovna aids, nebo se šváby v kuchyni ha, ha. Příjemné pokecání a kalba, jsem rád, protože jsem tohoto člověka dlouho neviděl, opravdu dlouho, o to více je o čem kecat. Třeba o tom, když jsme bydleli spolu na squatě, tak po nás ze čtvrtého patra na dvůr jedna ženská házela pánvičkami, ona bylo lehce cáklá, alespoň jsme měli hodně pánví ha, ha. Po akci z baru kupuji dobrý, levný, bílý víno, loučíme se, jedu metrem, myslím, že v metru by se chlastat nemělo prý pod pokutou, ale seru na to, stejně když mě chytnou, tak co mě můžou udělat, lístek tak jako tak nemám. Místo toho ke mně v metru přichází nějaká holka, proč zrovna za mnou? Přitom jede ještě s nějakým borcem, asi její starej. Prý je Mexičanka, a žije nějaký čas tady, ne není to punk, ale je vidět že je v pohodě, kalíme spolu, dáváme to moje víno, vystupujeme společně na Catalunya už nevím kam jdeme přesně, jenže na Mexikánku chodí hrozně rychle, jdou tak rychle, až mě ve výsledku jakoby utíkají, zřejmě měli dost na spěch, jdu na další zastávku nastoupit na metro a vidím nějaký skejtry, jak přeskakuji skleněné dveře, aby mohly projít do metra, při výstupu se ti vždy otevřou, ale při vstupu musíš mít buď lístek, nebo počkat až někdo půjde a pak projdeš za ním, ale problém občas je, že v pozdních hodinách na odlehlejších stanicích moc často lidi nechodí, takže musíš přeskočit dveře, nebo to zkusit na jiný zastávce, který jsou od sebe ne až tak daleko, cirka půl kilometru. Ty skejtři se s tím fakt neserou, zároveň mě také otevírají dveře, takže už jedu ke švábům, kde je opět kalba v plným proudu, vidím kámoše Španěla Panteru, jak celý naždímaný řve na nějaký fifleny s nosem nahoru v latexových hadrech, v který jdou po ulici, no řve spíš na ně, dělá cosi za pošklebky a zvuky, s ním je fakt sranda, hlavně když je vykalený, dělá skvělý kraviny, jde do Merkadony pro nějaký víno, pohoda, kecáme o kapelách a tak celkově, on valí spíš grind kapely... To byl zase den.

Čtvrtek 5. ledna, v přesně tento den odcházím ze současného squatu bydlet na jiný, na další squat, ale to vůbec nevadí, změna je víte co. Jdu na koncert, který je rovněž na Blokes Fantasma, za účasti kapel jako ATENTADO, INFERNOH a FINAL SLUM WAR, ti nakonec hrají jako náhradníci za jednu Francouzkou kapelu jménem LOST BOYS, která nakonec nepřijela, nevím proč. Na druhou stranu mě to moc nevadí, protože sestava je dneska přímo zabijácká! U metra stanice Valcarca potkávám Kortatu s jeho přítelkyní, tak jdeme spolu na Squat. První na to jdou FINAL SLUM WAR, kde hraje na basu Oskar a Menorzinho na bicí, taktéž stejný nástroje obsazují v kapele DISTRABE, Oskar zpíval dříve také v MORDARE, oba dva hrají v kapele HYVAA YOTA, kde zpívá Fin. Dále Pablo na kytaru, také ještě hraje kytaru v DESCRENCA ABSOLUTA - což jsou tři Brazilci žijící v Barceloně na černo, proto tahle kapela nemůže vycestovat za hranice na turné, protože nemají platné pasy. FINAL SLUM WAR produkují velmi intenzivní pulzující raw d-beat noise punk, velmi dobře inspirovaný kapelami z 80. Let jako byli CONFUSE, KAAOS nebo DISORDER, jejich debutní singl bude za nějaký čas k dostání, vystoupení je přímo zabijárna, hodnotím za výborný! Ale když hodnotím takto první kapelu, co potom říci na ty ostatní? Na Blokes je úplně narváno, vevnitř je nějakých 90 lidí a venku to samý. Jako druhý orchestr se spouští ATENTADO, na ně jsem velmi, velmi natěšený, místní kapela, která se nechala unést hlučnými bordel noise punk kapelami z Japonska, singl a LP je rovněž venku, které každou chvílí budu mít, už nemohu dočkat, na živo devastující, nahulený zvuk, všechno tohle je jízda do pekel, energie na rozdávání, akorát postrádám větší rozbouření od zpěvačky, která stojí, bez jakéhokoliv náznaku jako by se nic nedělo, nerozumím těmto zpěvákům, odčuzující námrd, u kterého zbytek členů křepčí jako o život, za to zpěvačka stojí jak dříví v lese, bez jakéhokoliv náznaků sundat publikum, no hrůza! Alespoň já přilepuji ucho na jeden z reproduktorů, je tu už značně narváno a kotel vře, není možno díky hromadě lidí udělat fotku, ale nakonec jedna asi z desíti se mě povedla. Kytaru tu drtí Dani, který taktéž do toho rube či rubal na basu v kapelách SIBERIA, HORROR (samozřejmě ty Španělský), UBER, RELEASING HATE a ještě zpívá v GLAM. A možná ještě působí v ABSURDO, ale tím si nejsem jist. Za bicíma sedí jedna ze tří holek, kterou jsem potkával celkem často, už před několika lety na koncertech na Mas Guinárdo. Když shrnu koncert ATENTADO, bylo to pekelný vystoupení. Jako třetí, poslední na to jdou INFERNOH ze Švédska, natěšený na jejich devastaci, kapela nezklamala, hned jakmile hrábnou do strun, rozpoutává se neskutečný peklo, v místnosti je hlava na hlavě, kotel se vaří, jede vše na 100%. Zpěvák je absolutní magor (v dobrém slova smyslu), do lidí strká, mlátí se mikrákem do hlavy, tak se mi to líbí, nasrat to do lidí a ještě u toho div nechcípnout! Jen čekám, kdy mi zpěvák omotá kabel kolem krku a uškrtí mě na něm, sice se tak nestalo, ale asi si půjdu po jejich setu nejspíš hodit provaz na nejbližší palmu. Jejich vystoupení bych přirovnal k vulkánu a destrukci, nejlepší, rozhodně nejlepší kapela, a to ne jenom dnešního večera, ono když se sejdou v kapele lidi jako kytarista ze SKITKIDS, zpěvák z FYFAN (Pamatujete na jejich divoký vystoupení na jednom z play fastů?), RAW, bubeník z HERATYS, basák s BICKELS CAB, tak usuďte sami, že kvalita je zaručena, jejich set a nahrávka s deseti vály v podobě LP vydaný u D-takt Raw Punk mluví za své, ono vlastně u kterého jiného labelu by kapela ze Švédska, která drtí raw punk d-beat crust měla vyjít že ano. Tohle zakončuje dnešní akci plnou velmi pozitivních dojmů. Přesto vše jsem přesvědčen, že kapela, kvality jako INFERNOH v ČR nikdy nejspíš nevznikne, alespoň já se toho nedožiju, tohle byl výprask jak od fotra! Nakonec dali cover od SKITSLICKERS – warsystem. Řeším bydlení, nový bydlení mě dohazuje jeden milý týpek, jménem ho neznám, ale když tu jely turné INFAME, tak jsme v Azylu spolu měli slušnou pařbu, bydlet jdu ke kámošovi Peliovi, taktéž drtiči škopků INFAME, také dříve hrál v PATATAS FRITAS POR KULO v překladu to je "smažené brambory v prdeli". Kapela, která hrála na vystoupeních nahatá, když hráli, tak u toho křičely cosi jako polibte nám všichni prdel. Blázinec! Tak nějak mě to vylíčil Pelio později u něj doma. Po koncertě následuje lehké pití, a poté jdeme asi hodinu a půl k Peliovi na Squat. Ještě se stavíme asi na dvou squatech u jeho kámošů něco vyřídit, kouknout na terasu, atd... Dorazíme k němu domů, dostávám pokoj, kde ulehám, tohle je jiná než předchozí dva squaty, zde je klasická koupelna, záchod, kuchyň je velmi dobře vybavená, zkrátka vynikající dvoupatrový baráček, v kterém bydlí momentálně zhruba 6 lidí včetně mě, squat zasquatoval Robertinho zpěvák INFAME ještě s jedním Španělem, a také rovněž s Peliem v roce 2006. Vedle squatu bydlí jeden Čech, jménem Dušan, který si postavil vlastní srub, v němž bydlí, srub postavil z válejících se věcí z ulice, což je masakr, má ho pěkně udělaný, těžko popisovat, to se musí vidět. Bydlí tu 20 Let, a mluví lépe španělsky než česky, říkal, že lidem z ČR se víceméně vyhýbá, ani se mu nedivím.

Na druhý den jdeme na oběd na jiný squat, kde bydlí jedna Američanka, kterou hrozně bolí zub, dále Menorzinho drtič škopků FINAL SLUM WAR a DISTRABE. Obě kapely drhnou raw punk skvělé kvality. Taktéž má label Txunpa Txunpa. Zde jsou ještě nějací punx z Baskicka, kteří přijely na La Jungla Festival, který bude za nějakých 5 dní. Dáme společně jídlo, nevim co to bylo, ale bylo to něco na způsob dýně, a bylo to hrozně dobrý, připíjíme ciderem a po chvíli jdeme o squat dál, společně jdeme s Martou, která hraje kytaru v DISTRABE, na její squat, po cestě vyhrabeme hromadu jídla a nějaký věci v kontejneru. Má malý squat, tam zůstáváme asi zhruba hodinu. Naprosto úžasný je pozorovat kolik punx tu bydlí na squatě, zhruba nějakých 95% punx tu má vlastní squaty, baráčky, což je naprosto skvělý, co je ale ze všeho nejlepší, co se mi opravdu líbí, že tu většina punx drží při sobě, pospolitě, v komunitách, né jak u nás v ČR, kde se punx slezou maximálně na koncertech nebo při horším na facebooku či v hospodě. V Barceloně se nikdo z punx v hospodě neslízá, za prvé nikdo nemá prachy na to chlastat pivo v předraženým baru a za druhé není ani proč, když mají squaty, který rovněž fungují jako komunity. Tohle u nás hold nikdy fungovat nebude, už jen kvůli naší dementní, české mentalitě stále řešit sračky. Hlavně ve fórech na internetu, kolují nadávky a vychytralý kecy, atd... Na to jsme mistři, ale aby někdo přišel za druhým a pomohl mu třeba naštípat dříví, na topení, to asi těžko, proto si vážím lidí, kteří pro druhý něco udělají, obětují a né jen blbě kecaj.

Dneska je den, kdy začíná La Jungla Festival 6.Ledna, za účasti skvělých kapel z Evropy. Proto nelením a jdu se podívat k sousedům na squat, který má pod palcem více lidí, ale jako hlavní aktér je Oskar, který tento naprosto úžasný objekt zasqutoval a dal do kupy. Naprosto vynikající místo, kde mají ubytování pro kapely, zkušebnu, dílnu na sítotisky, a různý práce ohledně šití, takže šicí stroje atd... Opět tohle se musí vidět! Slézáme se tu asi v počtu 30 lidí na jeho squatě, včetně INFERNOH, kteří tu spali, kde drtivá většina osazenstva je z jiných koutů Evropy a právě přijela na La Jungla Festival, přijela tam hromada lidí z Polska, nějaký Angličani, Němci, dva Švédi, jeden z nich je basák z hlučné jednotky DISCOVER, jeho hned poznám podle bundy, jelikož předpokládám, že moc punx, ze Švédska nebude mít okovanou vestu se zádovkou POISON IDEA. Kdo má split singl s ANGER BURNING ví o čem je řeč, z různých koutů Evropy přijel slušný počet lidí, I Švédi, kteří to mají opravdu daleko, hromada lidí ze Šrottbaru, a asi deset lidí z Berlína a Gissenu, odkud také přicestoval kámoš Roy - Truemmer pogo records, on má dokonce dva labely, jeden mu nestačí, tak založil druhý Aktiver Ausstand Plastic, ten si jede pouze na své triko, ten první má napůl ještě s Danilem z Drážďan, nic na tom nemění, že přítomností tohoto skvělého človíčka je sranda zaručena. Když se tak pohlédnu na to kolik lidí přijelo na tento festival, rozuměj Festival, né jako jste zvyklí v ČR, všude ploty, ostraha, vše drahý atd.. a píčarna! Tohle je total DIY punk as fuck festival na squatě, nýbrž né o profitu. Když už jsem zmínil, kolik lidí bylo schopných přijet z větších dálek do Barcelony než je ČR, jen kvůli tomuhle festu, tak mě stále zaráží, že z Čech tu nebyl krom mě a Pavla, který tu bydlí nikdo, čteš dobře NIKDO! Je vidět, že u nás se pořád dovede více kecat, než něco podniknout na vlastní pěst, možná si jako správný Češi budují / budujeme vlastní ego a rovněž si namlouváme jak je to u nás tak skvělý, a dokonalý, ale pravda je úplně někde jinde, já to tak nevidím, naopak si myslím, že se u nás víceméně kopeme do prdele a důsledkem toho jsou plná fóra sraček na netu. Tento festival se koná již 13 let, když jsem tu byl prvně v roce 2006, tak to bylo v bledě modrým, až na pár českých squaterů tady nikdo z ČR taky nebyl, opravdu slýchávat řeči od lidí, že mají tu a tu kapelu děsně rádi, mě spíš rozesmívá, protože kolik lidí si za tím stojí? Výsledek je ten, že když má přijít na lámání chleba a to třeba i kdyby pro jedinou kapelu cestovat kus Evropy, tak už se to jako fakt nejeví, většina zbožňovatelů těch skvělých kapel sedí doma na Zadku. Tohle smrdí, zřejmě ať žije pohodlnost, placení hypotéky a hromada těch sraček a kydů kolem! Můj názor je ten, že lidí od nás to až tak upřímně s tím hc/punkem nemyslí, důkaz, kolik lidí, je schopno se nazývat punx, přitom žijí klasický konzumní životy, jako zbytek stáda, jinak by přeci těch nadšenců, cestovatelů bylo povícero, zkrátka, něco, nebo nejlépe, kus sebe pro ten punk také obětovat, snad už chápete jak to myslím? Ve mě se to vařilo, a to tak, že když jsem viděl leták s nápisy INFERNOH, KVOTERINGEN, nebylo o čem dál se rozhodovat, to prostě bylo předem daný, že to musím vidět, slyšet, hlavně KVOTERINGEN, nemohl jsem se dočkat. A také to, že bych nepřekousl být pořád zavřený v ČR. První kapela DESCRENCA ABSOLUTA, složená jen ze třech Brazilců. Jak už jsem zmiňoval začíná se hrát okolo 22 hodiny, v zápalu skočím z malého mini pódia a něco se mi stane s nohou, ejhle on se z toho vyhrabal vyvrtnutý kotník, bolest jako sviň, kotník otéká a bolest se prohlubuje, hrůza, mám asi po večeru, protože ta bolest vůbec neustupuje, tak volím variantu hodně toho vychlastat aby bolest ustoupila, varianta se osvědčila kladně, takže po zbytek večera jsem do sebe toho tolika nalil, že si nepamatuji ze zbylého koncertu vůbec nic, ani nevím kde jsem spal, ale jinak to holt nešlo, vyvrtlý kotník nikomu nepřeju, je to ukrutná bolest, úplně jsem cítil, jak tam cosi křuplo, na pojištění jsem se vykašlal, nebylo už za co pojišťovat, ve výsledku to je stejně oser, zkurvený pojišťovny, tahají akorát z lidí prachy, proto mě ordinovat musejí na squatě ha, ha. Zažádal jsem na baru o obvaz a o led, což trochu pomohlo, ale místo obvazu jsem dostal hadr, to je vážně skvělý. Druhý den v sobotu na to nemohu ani šlápnou, natož chodit, ale jak se tedy mám pohybovat? Sám sobě si tak říkám. Holt jinak než tahat nohu za sebou a přiměřeně na ní došlapávat, sice i tak to byla děsná bolest, ale jinak to nešlo, párkrát mě vyjeli slzy při došlápnutí, ale i na to se dá zvyknout. Při tomto pocitu není ani moc nálada na kapely, více méně prokecávám s lidmi venku, protože ono kdyby mě na to někdo šlápnul v kotli, tak se zblázním bolestí, to se mi i jednou vevnitř stalo, no jednou, vícekrát a opravdu tohle už nechci zažít znova, přitom když si vezmu kolikrát jsem už skákal z pódia, z většího pódia než je tohle, dvakrát vyražený dech, ale vždy to bylo v pohodě, i když tehdá ve Ždáru na BOMBENALARM jsem si taky něco udělal s kotníkem, při skoku z pódia, ale pořád to nebylo nic, oproti tomuhle, teď skočím z výšky asi jako jsou dvě palety na sobě a kotník adios. Po zbytek času v Barceloně tahám nohu za sebou jako vězeňskou kouli. Ale faktem je, že Pelio mě pomáhá na squatě dny poté jakýmsi lékem na zpevnění kostí, což zabírá po delším čase, hned jak jsem spatřil holou nohu, tak jsem se málem poblil, úplně fialový hnus. Jdeme k festu samotnému, jedinou kapelou, na kterou jsem měl náladu v ten den, byli KVOTERINGEN, tu prostě musím vidět i kdybych se měl na ně doplazit po čtyrech. Zatím mám ještě druhou nohu funkční. KVOTERINGEN jsou Jallo - Kytara z TOTALITAR, takže o kvalitu je postaráno. Hrají totální námrd, padají vály z vynikajícího LP Bister Prognos, úžasný, jsem v rauši, i když ta noha, no ale noha ne noha, tohle jsou hotový muka blahosti! Sál je úplně narvaný k prasknutí, tedy ta nudle do tvaru L, od baru k Pódiu. Jedou naplno, dávají přídavky a hrnou to do davu. Úžasný! Vcelku mě mrzí, že jsem prošvihl kapely INFERNOH, MEINHOF, GATTUS, zrovinka INFERNOH, měli ještě další, třetí koncert v neděli v Donosti, který jim dělal Juanma z HELLDIVISION, budou mít venku novou fošnu v podobě LP, takže buďte ve střehu. Po koncertě KVOTERINGEN potkávám aktivního chlápka Jana, dřívějšího zpěváka z kapely HIPOKONDRIA, to byl klasický, Španělský hc/punk v duchu LOS CRUDOS, pecka na živo! On dělal koncerty na ulici, ze squatu, kde bydlel, napíchl elektřinu a hrálo se, vedle byl DIY bar a pilo se, plus distra. S tím, že on je dlouhý roky SxE, já SxE nejsem, ani se jím nechystám být, momentální situace mě to ani nedovoluje, protože ta noha potřebuje další várku umrtvovadla v podobě nějaké tekutiny, potkávám tu ještě typa z Torella, u kterého jsme měli u něj na garáži na turné před dvěma lety skvělou párty, skvělá garáž. Ráno se probouzím v útrobách sálu někde pod lavičkou, aniž bych věděl jak jsem se tam dostal. A hned do mě leje pivo zpěvák z REPULSIONE, takže den začíná dobře, do toho se potkáváme a měníme předem domluvené desky s Wiliamem z I Feel God records plus zhruba dalšími deseti punx z Francie, kteří přijely bigozní dodávkou a s nějakým borcem z Austrálie, který je na cestách Evropu, za pár dní jede do Norska s nějakými dalšími lidmi, což je dost rozdíl, je tam v lednu pěkná kosa, milý chlapík, který vypadá jako dvojník Klouči, fakt i tím chováním, úplný jeho dvojník, he, he, tímto zdravím Klouču. Kvečeru v neděli se chystáme skoro celá posádka na další koncert kamsi, ani nevím kam, ale je to větší squat, fakt už si to nepamatuji, kde to přesně bylo, ale vím, že jsem musel ukazovat Francouzům jak se jezdí na černo v metru, asi tak, počká se až projde člověk, podržíš chvíli dveře, a jdeš za ním, mají tam automatický dveře, bez kterých se nedostaneš dovnitř bez lístku a nebo musíš počkat až projde někdo s lístkem a dveře podrží, o tom ale Francouzi vůbec nevědí, takže jim to předvedu he, he. Pokud byste chtěl někdo jet metrem bez lístku, tak sledujte u vchodu hlídače a zásadně jezděte na pas, na pasu není adresa, tak ti nemohou dát pokutu, jednou mě chytli s občankou a pokutu vystavily, ale za hranice ji stejně nepošlu, takže v pohodě, nedávno na Sagrera, dělaly houfy a já jim přímo na pásových schodech vlítl pod nos. Nejprve zkontroloval pas, zjistil, že tam není adresa, potom chtěl, abych mu řekl adresu, kde bydlím ve Španělsku, na to mu odpovídám, že jsem turista a jenom projíždím Barcelonou, ha, ha já a turista. Protože nemohl vystavit pokutu na pas, tak mě pustil ven a vedle o pár stanic jsem zase naskočil na další metro. Ono to metro je děsně drahý 2 Eura stojí za jednu jízdu, a ještě k tomu na pár zastávek, takže odmítám sponzorovat něčí vilu s bazénem a kadilakem, těm sráčům nedám ani cent. K samotnému koncertu, mašírujeme si to do místa dění, cestou hrabem jídlo z konťáku, no hrabem, pouze otevřu popelnici a hned se nabízí bageta - pečivo s nějakým jogurtem, tak všechno dávám typovi z Austrálie, protože je na cestě a na cestě potřebuje více jídla než já, já si jídlo vyhrabu, kdekoliv jinde. Tady toho jsou plný kontejnery. Koncert, kapely, který tu byli, nevím, ani leták jsem neviděl, ale kapely byli spíš hrozný, než lepší, akorát jedna street punková kapela byla velice dobrá, ale název kapely už opravdu nevím. Celek akce hodnotím dobře, hráli tu jedni Holanďani, kteří mají basáka z Čech, název kapely nevím, ale byl to takový styl alá FLIES AND LICE z ženským zpěvem, možná RATARSED to jsou. Akorát že o dost horší, i když špatný to nebylo, každopádně pod pódiem se to vaří, kecáme, kalíme a já sleduji, jak paří na kapely zpěvačka z MEINHOF, teď hraje na basu a zpívá u toho, ale ještě před nějakými roky v té kapele pouze zpívala, už to pro dnešek moc nedávám, přeci jenom jsem 4 dny po sobě na čtyřech koncertech a pořádně jsem se nevyspal, takže volím variantu odpočinku na nějakém stole, vedle mě Tiri z TOTALICKERS rozbaluje distro, pouze pár sedmipalců a nějaké nášivky. Zanedlouho máme jet domů, ale to byla spíš mýlka, jdu si lehnout k Peliovi do auta, kde jsem přikryt nějakým kusem hadru a slušně mrznu, přes noc jsou 3 stupně nad nulou, ale při vzpomínce na Česko to je stále pořád v pohodě, protože zkuste v Česku v lednu přes noc spát v autě a umrznete, při pomyšlení na tohle mi to dodává teplo ha, ha. Protože z chvilky se vyhrabaly 2 hodiny, po dvou hodinách přichází a jedem na squat, kde bydlí asi 3 holky, tam dávám odpočinek, před tím ještě parkujeme kdesi vedle squatu na parkovišti, parkování stylem, odři co nejvíce aut, docela mazec to byl, protože než jsme zaparkovaly, tak se povedlo asi 4 auta, který tam stály nabourat ha, ha. K nám na squat se dostávám, někdy o 11 dopoledne, tak ulehávám, těším se až se konečně vyspím normálně, žádný spaní na zemi nebo na šutrech se už nekoná.

Další dny si dávám menší oraz. Pelio mě učí Španělsky, jak se co vyslovuje a jak správně syčet, Španělština není úplně nejjednodušší , za to nejlepší lekci můžeš mít od Španěla, poté jedu do města, i když původně Pelio nabízí abych šel na zkoušku INFAME, viděl bych je ještě před tím, než druhý kytarista na rok odjede bydlet do Austrálie, ale kašlu na to, místo toho se jdu projít do města, podívat se k pobřeží, na Palmy a tak celkově, v celým městě na vás dýchne skvělá atmosféra, kde je samá zeleň, palmy atd. a hlavně teplo he, he, což já osobně miluji. Člověk se cítí lépe, než někde v Praze nebo v Brně, kde je jen beton, holt bolševici za minulého režimu dokurvili co mohli, mě se zkrátka český města vůbec nelíbí, je to je jen úkaz hoven v kterých žijeme, jdu na pobřeží, kde jsou skejtři a lidi, kteří stavějí z písku různé hrady s dobrovolným příspěvkem za vhození peněz do plechovky, něco přispívám, protože je mi velmi sympatický, kreativní životní styl, nikde není napsaný, že musíš trávit 8 hodin skoro každý den v práci, a nechat si Srát od Šéfů na hlavu, je mě úplně jasný, že tyhle lidi to vědí, jak srát na systém, poté když si projdu kus pobřeží, tak závěrem to beru na Catalunya, kde je čtvrť plná obchodů s deskami, celkem jsem to dal na nějakých 8 hodin, 3 hodiny jen tak procházení se a 5 hodin hrabání ve všech deskách, rubrikách s nápisem hc/punk, samozřejmě jsem prolezl všechny obchody, zhruba 8 obchodů s deskami, a že toho bylo mraky, slintám na LP - JOY DVISION, CLASH, který bylo za nějakých 8 Euro, originál, ty vole kdybych nepotřeboval ještě prachy na koncerty, hned bych to bral, LP - JOY DIVISION "warsaw" nejlepší deska od JOY DIVISION, časem si ji musím pořídit, projedu všechny desky v Daily Records, a za český tu vidím pouze split LP - LIPO/GOMORA, který jsem měnil s borcem, pak MÖRKHIMMEL, to demo LP vydaný na Shogunu a druhý LP - RISPOSTA u Barváka a to bylo vše, co jsem tam spatřil, jo vlastě vedle v dalším obchodě byl ještě split singl KOBRA XI / PRŮMYSLOVÁ SMRT, moc labelů českých tu desky nemění. V tom samém obchodě, kupuji singl DEFIANCE "Against the law“ e.p. z roku 2003, tak jsem šťastný, že jsem ho sehnal a za 5 Euro, dal mě slevu ze 6 Euro. Už od téhle kapely, mám de facto skoro všechny desky, ještě mě chybějí 2 singly a pátá velká deska, na kterou už mám zálusk nějaký čas, a samozřejmě singl z roku 1995 jménem "Burn" od DEFIANCE tento singl považuji za nejlepší, jenom na něj nikde nemohu stále narazit, ať se koukám kdekoliv jinde po distrech atd.. Akorát u Pelia jsem ho viděl, chci ho taky, ha, ha. Už mě vyhazují z obchodu s deskami, se slovy zavíráme, takže jedu na squat, cestou okolo minu nějaký metal shop z hadry a nášivkami, ty hadry jsou zbytečně předražený a vypadají otřesně, zkrátka moc vymydleně, kdo si pořád může kupovat takový hovna? I přesto všechno desky tam vůbec nemají, už je po zavíračce, takže se balím na squat. Také tu neminu uprostřed ulice obrovskou palmu, která tu stála hodně let, pamatuji si ji, když ještě z minula, a najednou ji někdo uřízl, nevím, komu vadila, byla hrozně vysoká, pěkná palma, a taky letitá, takovou bych taky chtěl, sice by nemusela být tak velká ha, ha.

FLEASE AND LICE

Nějaký den poté, jedem na koncert, víceméně jako pořadatele, i když jak se to vezme, i přesto podpořím akci nějakými penězi, jedeme kamsi na Poblenau, koncert dělají dvě dvojčata, dva Švédi, kteří jsou si od sebe k nerozeznání podobni, z toho pak vyúsťuje, že si je pletu, jednomu něco říkám a myslím si, že se bavím s tím druhým nebo naopak, celkem sranda. Jeden se jmenuje Fred a druhý nevím, ale Fred nemá knírek, takže přeci jsem našel rozpoznávací znaky, abych si je nepletl, ha, ha. Oba bydleli před dvěma lety na squatě La Pa Pa než to hovado z radnice, nechalo squat zbourat, byl to super squat. Téhož času tam dělaly koncerty a různý aktivity, dneska vaří jídlo, ze surovin z kontejneru, klasika. Koncert probíhá tak, že uvaří hromady jídla, zaplatíš za jídlo, nějaký 1,6 Euro a tím také zaplatíš vstupné na kapely, což je fajn, takže kapela dostane cesťák z jídla, jakoby ze vstupného a ještě z baru a z chlastu, z tohoto by se mohly punx v ČR ponaučit, nebo lépe řečeno inspirovat, mají to holt zde vychytaný. Ještě před tím než začne koncert, tak nasedáme k jedné holčině, která bydlí na Šrottbaru, jinak Šrottbar je slušná, těžká pankárna, doporučuji každému. Do dodávky, taháme komba a nějaký vercajk, má velmi velkou dodávku, s obytným prostorem a psem, který se pořád lísá, volantem kroutí jak starej chlap, né ten pes ale ona, úplně v klidu řídí v těch šíleně úzkých uličkách, který tu všude jsou. Kloubouk dolů, super ženská, vůbec se s tím nesere. Při příjezdu na místo, vytaháme cajky a zbytek šéfuje Pelio, zapojuje a opravuje nějaké koncáky a poté koncert může začít. Dva Švédi, mají uvařeno, zabouchají vařečkou na hrnec a jde se na to, jídlo je vynikající, jsou to špagety se zeleninou, vybírají se peníze pro kapely za jídlo, jak jsem už psal, to je super, v ČR tohle zřejmě nebude asi nikdy fungovat. Zase hrají Holanďané alá FLEAS AND LICE. Dnes už je to lepší, ale mě to úplně tak nebere, tak jdu mezitím pro víno, našel jsem obchod, kde měli vína po osmdesáti centech za kus a dobrý víno, né žádný hnůj, jako u nás za tu cenu mají krabicáky. Paříme s Němci, který tu ještě po La Jungla Festu zůstali a tak je pohoda, hrála pouze jedna kapela, pouze Holanďani, poté jdeme kalit k jednomu borcovi někam na bar, jeden punkáč tu provozuje vlastní bar, myslím, že tohle quat nebyl, zato kalba slušná, vypotácím, se odtamtud ve 12 hodin odpoledne, jedu metrem na konečnou a potkávám borce, který nemá na jedné ruce tři prsty, s typem dávám pokec a říkal, že se to stalo tak, když řezal z bráchou motorovkou kmen po délce, on ho držel a bracha mu uřízl 3 prsty, hrůza jen na to pomyslet, je my ho líto, i přesto, vše je jasný, že takto rozřezávat kmeny je naprostá hovadina, která může napadnout pouze člověka, který chce přijít o prsty.

Neděle 15. ledna, hrají na La Astilla Squatě : VISIONS OF WAR, DESCRENCA ABSOLUTA, DISTRABE, ALI AGCA. Dnešní koncert mají na starosti Inti z labelu, distra Discos Enfermos a Robentihno zpěvák z INFAME, ANTI PASMA, GATTUS, kteří jeli společné Španělsko, Portugalské, 8 denní turné s NAILBITER, věci jako aparáty atd... má na starost Marta, bereme od sousedů ze squatu nějaký aparáty jako kytarové bedny. Poté jedeme Marty dodávkou směr La Astilla, vybalujeme věci a taháme aparát, do celkem vysokých schodů, vstup je 3 Eura, to jde na VISIONS OF WAR, když hrály v květnu v Praze stály 150,-. Ok, La Astilla je Squat, kde mají Skatepark, skatepark je fakt rachot! Skatepark a na squatě, v kvalitě jako je tento, to se jen tak nevidí. Sál pro kapely je dost velký, až moc velký, také je tu bar, první kapela začíná hrát okolo desátý večer, v týdnu se tu musí nejpozději v 11 večer končit, ale protože je pátek tak koncert může začít pozdě, první na to jdou DISTRABE, kde rovněž působí basák a bicmen z FINAL SLUM WAR, ale to už jsem psal, a Marta zde na kytaru, hudebně námrd jako sviň, klasický, Španělský raw punk, Menorzinho řeže do bicích jak automat, kvalitní práce! Marta drží kytaru a zároveň křepčí pronikavým, vysokým, hodně uječeným vokálem viz jejich nahrávky. Hlavně je to slyšet na jejich demo CD, rovněž tyto 3 vály, mají oni na split singlu s DISSENSION. Na živo dobrý ale z nahrávky jsou lepší, na živo mají celkem dost potichu aparáty, o proti dalším kapelám to je znatelně slyšet, druzí jdou ALI AGCA, crust grind temnějšího střihu, lehce ovlivněný UK kapelami z 80. let, kde řve Polák, na živo byli dobří, mají split 7" EP s WOJTYLA, to už mě tak nebere. Mají dobrý zvuk a zkrátka to jede, po nich jdou DESCRENCA ABSOLUTA. Brazilce si teď už ale vychutnávám, mají kurevsky dobrý zvuk, oproti dvou předchozím kapelám je tohle třískanice, více metal punk, né že bych z toho byl kdo ví jak odvařen, ale je to dobrý, Pablo na kytaru, dává krutý sóla a Fumasa na bicí, jede jak šicí stroj, hodně energie od chlapíku z Brazílie, ze Sao Paulo. Poslední jdou na to VISIONS OF WAR, které vidím v jednom půlroce už potřetí. Pálí to od boku, jízda jako blázen, je tu nějakých 60 Lidí, na V.O.W. Jsem čekal větší návštěvnost, ale atmosféra je dobrá, lidi paří, já křičím něco jako šrapnel, šrapnel, aniž bych věděl proč, prostě mě to napadlo, tak jsem to křičel, ale asi už vím, jejich hudba je jako svištící šrapnel, hrubost, velmi dobrý, crust někde mezi DOOM a HIATUS, lidi řvou přídavky a já patřím k nim, padají vály z LP, taktéž dávají asi tři přídavky, kotel se vaří, dělám fotky, ale neúspěšně, mám něco z digitálem, takže fotky spíš nic, než moc. Mají zde na Prodej jejich LP, který už dobu mám, tak koukám po jiných věcech, ale mají v distru pouze pár singlů, po koncertě lehce pijí, rovnáme věci do dodávky a jedem zpět na Oskarův squat, já a Fumasa jedem namačkaný společně s aparátem v nákladovém prostoru, jedna z beden mě sjíždí na zdeformovaný kotník, tímto prožívám další muka, po vylodění u Oskara se snaží Marta parkovat s její ohromnou dodávkou, kde hodně, ale opravdu hodně odře něčí auto, a dokonce nárazníkem urve na cizím autě spojler, při snaze zaparkovat, ty Španělové jsou v tom pakování šílený, auto ne auto, nějaké místo se vždycky najde, po spíš humorném vystoupení samotné řidičky berem aparát na squat, kde budou spát VISION OF WAR, svoji káru zaparkovali přesně přes squatem kde bydlím, zůstáváme na Oskarovým baráku, kecáme kalíme nějaký červený víno, který já děsně nerad ha, ha. Zpěvák z VISIONS OF WAR se nemůže trefit do dveří, je sežratý úplně na kompost, jo ten co zpíval v HIATUS, s borcema je celkem sranda, pohodový týpci, momentálně jim hraje kytaru Ital, jak je u Italů zvykem i tohle je sympatický chlapík. Už to vidím na né moc dlouho, a jdu také na kutě.

Squat

16. ledna bych zapsal do historie, co člověka může zažít s jedním Španělem, tento den začíná jako každý jiný, s tím, že Pelio domlouvá schůzku na La Astilla squatě, kam později jedem domlouvat koncert, jedem jeho pickupem, který nemá papíry, projetá technická a samý pěkný věci. Po cestě mě říká, jak přímo nenávidí metro a tak raději jezdí bez technický po Barceloně nebo na kole a musím říci, že dvakrát se s tím nesere, protože když na proti nám míjíme Policia, tak on div na ně z okna nehrozí, a neřve "Puta Mierda" tohle říká dost hlasitě v autě, že je nesnáší, co velmi chápu, u něj se není už vůbec čemu divit, byl nedávno předvolán ještě s Dušanem k soudu za squating nějakého domu, protože natrefily na barák, který chtěli obsadit ale zjistili, že měl majitele, který za prvý se squatery nesouhlasí a za druhý je stále ve vlastnictví, tady totiž to funguje tak, jak mě bylo řečeno, že pokud narazíš na delší dobu prázdný barák, nikým neobydlený, neudržovaný, tak padne squaterům, ale jen tam háček, protože musí být daná osoba 3 dny v baráku potichu, po třech dnech ti musí někdo doložit, že si tam opravdu byl tři dny, nejlépe sousedi, a zavolat na sebe Policia, ty to prověří a pak tě tam nechají bydlet, prý dobrý způsob je buďto foťákem to zdokumentovat jako důkaz Policia, nebo si po dobu třech dní nechat hned poslat dopisy, pohledy. Jenomže pošta to za tři dny nejspíš nedoručí. Prvně jsem měl takovou touhu a stále ji mám, něco svého zkusit squatnout, ale na to je potřeba mluvit dobře Španělsky, a to nedávám, učím se, ale pořád to je slabý abych mohl podniknout takový věci, jako je tato, protože oni se jiným jazykem s nikým bavit nebudou. Ve finále to je vlastně skoro jednou, protože pokud by se vyklízel squat na kterém zrovna bydlím, (nedávno tu vyklidily squat LA REVOLTOSA na metro stanici Clot, těch sráčů v uniformách tam bylo nespočet) tak všichni lidi, kteří jsou v moment na baráku budou zadrženi. Ale zpět k tématu, je hrozně fajn být s člověkem jako je Pelio, on je něco jakoby můj starší brácha, za 2 roky mu bude 40 let, má dvouletou dcerku, takže zodpovědnost na svém místě, (jeho dcerka se prý narodila na squatě, on sám se také se nenarodil v nemocnici jak říkal) a krom toho to myslí s punkem opravdu vážně, tohle je zkrátka jižanská krev, nikdo se tady s ničím moc nesere, revoltu tyhle lidi mají v krvi, oni nejsou připosránci jako my, ve finále by se rozdal pro druhý, hrozně pohodový týpek, jako většina Španělů, tomu se říká TEMPERAMENT! Pořád někomu pomáhá, opravy auta, oprava aparátů atd.., u mě je to punkáč všech pankáčů, důkaz je ten, dovedete si někdo představit to, že by dejme tomu po Praze, kde je všude hafo chlupatých, jezdil nějaký punx bez technický, tak aby nad tím mávnul rukou jako tehdá on? Myslím, že vůbec, že tohle u nás nehrozí nikomu. Cestou tam se ukazuje klasická jízda Španěla, typu brzda plyn, zatáčka ne zatáčka a pak rána jako prase, co se děje? Pouze jsme trefili nájezd na kruhák, jejich jízda je těžkej underground, pokud pojedeš někdy se Španělem a bude dělat řidiče, určitě by bylo fajn zaplatit si pojištění... Za poslední jeden rok, jsem byl 3 x na turné ve Španělsku atd... Ale takovouto jízdu jsem fakt nezažil, jedná se o nějakých 20 km na La Astilla Squat. La Astilla Squat funguje v kolektivu zhruba 15 lidí, kterého se musíš nejprve zeptat pokud chceš dělat vlastní akce, seděly jsme u stolu a Pelio se ptal na koncert atd... Oni cosi říkali, já jim nerozuměl, kór ten jejich slang fakt nedávám, to se můžeš učit jak chceš, ale slangu stejně nebudeš rozumět. Musím říci, že tohle má opravdu ducha, funguje to, lidi se sejdou, aby si o tom pohovořili, aniž by vypili jedno pivo, tím chci říci, že jsou tyhle lidi schopný fungovat, je vidět jak funguje kolektiv a squat a aktivity, když jsme tu hráli, tak koncert byl benefit, už přesně nevím na co, ale benefit to byl, na nějakou jejich aktivitu, a to je super! Kolektiv odsouhlasil koncert, takže vyrážíme směr squat, kde bydlí Tete z INFAME, DESTINO FINAL, BELGRADO, SUICIDA a Inti z Discos Enfermos, kde že to bylo už přesně nevím, asi u Hospitalet, za to čelist mě spadla slušně, poté když jsem viděl jak vypadá Squat alá 4 hvězdičkový hotel, nádherný barák, čisto jak v hotelu, zkrátka není co vytknout! Tak vyvoněný squat jsem doposud neviděl, koukám na Intiho distro desky, musím říci, že tam má skvělý desky, chci je a hned ha, ha. Desky zkurvený, to je hrozný mor, lituji, že jsem si kdykoliv pořídil gramec, kvůli němu si nejsem schopný koupit si boty, díky deskám mě to doposud nevyšlo, protože když si na ně i ušetřím, tak stejně to pak vše vrazím do desek, jako celkově do labelu, distra, vlastní sbírky, znáte to, pokud né, tak buďte jedině rádi ha, ha. Ale samozřejmě, že desky zkurvený nejsou, desky jsou pro nadšence úplně jiný svět. Zdržujeme se tu asi hodinu, Inti dělá falafel, a vedle toho tahá Pelio automatku, házíme ji do pickupa a Loučíme se, jedem k nám na squat, jízda je nějakých 10 km, Barcelona plus když počítám všechny města spojený v jedno, tak je dlouhá čistě 30 km od jednoho k druhému konci, což je opravdu hodně. Otvíráme pickup a taháme pračku na terasu nahoru po úplně děsných, úzkých schodech, celkem komedie, ale rád se směju...

Na další den se u nás na squatě zavařují olivy, rostou tady olivovníky, takže pohoda, já jdu omrknout kontejnery a od sousedů - tím myslím, z druhého squatu na mě mává Oskar s Juditou, ať přijdu k nim, kde se koná výuka žonglování, teda alespoň moje výuka, protože já se vždy chtěl učit žonglovat, je leden krásně slunečný den, jako zde bývá celoročně, místy probíhá moje lekce žonglování a chvílemi se opaluji v krátkém tričku na terase, směju se v pomyšlení na to, jak bych před barákem touhle dobou v ČR právě vyhrnoval sníh ha, ha. Oskar říká, že se žonglováním jednu dobu živil, na La Rambla, kam mu házeli lidi do čepice peníze, ale to teď nemůže, protože mu prošla lhůta pasu, a vyhýbá se Policia, také povídá, že přicestoval do Evropy z Venezuely lodí na černo, pokud jsem to dobře pochopil. Po zbytek dne trávím v Oskarovým squatě, pouštíme desky, mluvíme o kapelách, de facto máme skoro až stejný hudební vkus, jeho úchylka japonských raw punk bordel kapel se opravdu nezapře, prohrabuji se jeho sbírkou a poté mi ukazuje velmi tlustou knihu o historii švédských hc/punk kapel z 80. let, psanou pouze v Angličtině, až na TOTALITAR tam jsou všechny kapely, jak se mohlo stát, že vynechaly jednu z nejlepších švédských kapel v knize jako tato? Ve vedlejší místnosti Pablo maluje štětcem, dodělává plachtu F.S.W., kde je punk s bodlinami, obal i s logem kreslil na jejich demo, které vyšlo na CD-R i na kazetě on. Další den konečně rabuji kontejnery, který jsou tady plný jídla a různých věcí, jako ošacení, gauče, skříně, různá vybavení do domácnosti atd... Dokonce dva lidi nezávazně na sobě našli funkční plazmový televize, jen tak na ulici, který stojí nový v přepočtu na naše nějakých 40 tisíc a já našel dokonce papírových 30 Euro!!! Kontejner je tu, hotový zlatý důl, téhož dne si takhle vyšlápnu na recyklaci, otevřu kontejner a ze smradlavého pytle, z odpadu z domácnosti nacházím třicet euro, nevěřím svým očím, ale bylo to tak, kurva námrd!! Prachy se hodily, o tom žádná. Kupuji desky, pivka a jdu na další koncerty samo sebou ha, ha. Nacházím tenisky, černý konverze, který by byly skvělý, lepší než moje děravý boty, který už jsou v kopru, ale zjišťuji, že mě jsou o číslo malé, tak je dávám Juditě k sousedům na squat, má z nich radost a jsou jí akorát, kdybych chtěl hodit se do gala, tak už mám minimálně 3 obleky, beru útokem jídlo z kontejnerů, vytipoval jsem si 3 kontejnery do kterých jdu pro jídlo najisto, ve skoro stejný čas jako jiný den, jenomže někdy je jídlo až úplně na dně kontejneru, tak se musím ponořit na dno kontejneru, z kterého mě koukají ven jenom nohy, pro kolemjdoucího to musí být celkem sranda, když vidí, jak koukají z kontejneru pouze nohy ha, ha. K jídlu tady vytaháš mraky zeleniny, ovoce, mandarinky, pomeranče, avokádo, také těstoviny a hromadu dalších věcí, věci který všechny vytáhám a donesu na squat, tak jsou všech, v podstatě to je jakýsi komunismus, všechno všech, nikdo si nic nepřivlastňuje, s nějakým větším nárokem, když jsou schopný lidi, tak to funguje celkem dobře, v další den jdeme kontejnerovat se sousedi s Oskarem a dalšími punx kolem 20:00 k jednomu obchodu, kde po skončení pracovní doby marketu vyhazují dva obrovské, plné pytle s jídlem do popelnic, jeden pytel měl nějakých 30 kg, k nám přijíždějí další squateři, vše se dělí rovným dílem, celkem nás bylo 10 lidí a každý vezl plnou. Já stojím a čekám vedle Bagetérie a obchodu s cukrovím, po chvilce z cukrovin ke mně přichází usměvavá prodavačka a dává mě usměvavě velkou krabici, jenom čumím s otevřenou hubou a nechápu nic, vstřícnost a pohoda, jaká vyzařuje tady z lidí, je přímo pro nás lidi z ČR jen těžko pochopitelná, tady je to úplně jiný svět, v tom otevřu krabici a v ní je dort, který by stál minimálně 20 Euro. Masakr, tohle by se u nás nikdy nestalo a zřejmě ani nestane, představ si, že by ti dal u nás někdo jen tak něco zadarmo? Nemožné! Navíc squaterům divného vzhledu. O to více jsou v očích lidí z ČR squateři brány za zloděje, feťáky, tu nejhorší sebranku, aniž by o nich cokoliv věděli, nemohu si pomoc ale česká společnost je jen a pouze banda neinformovaných, nepřejících idiotů, co se týká squatingu a né jen toho, případ viz. Milada mluví samo o sobě.

Kde se hrábne do strun, tam by člověk jako já neměl chybět ha, ha. V pátek 20. ledna jdu na dvoudenní festival, kde hrají dá se říci jenom skoro samé SxE kapely, no tak to zkusím, koncert je na Casal De Joves Roquetes a vlez tam je 5 Euro na den s tím že dostaneš singl v hodnotě 4 euro na vstupu, takže je relativně koncert zadarmo, tomu říkám punk! I přesto, že na Roquetes jsem byl prvně před 6 lety, cestu tam si už nepamatuji, trochu bloudím ale jinak pohoda. Roquetes je něco jako sociální centrum, není to squat, ono organizátoři, kteří mají typ těchto akcí na starosti nedělají koncerty na squatech. Cestou u kontejneru jsem našel nějaký tvrdý chlast bez etikety, nemohu ho vůbec rozdělat, takže ho nechávám až na druhý den, Dušan změřil procento alkoholu a mělo to nějakých 53 %, ještě že jsem to nepil he, he. Kapely budou velmi stručný, moc mě nebavili, protože je to samí SxE hardcore a to není zrovna moje parketa. Dobří, velmi dobří byli Španělové DISSAPTE, čumím jak opařený, hrály hc/crust lehce moderního stylu, ale né moc, pořád tam byli cítit odkazy starých kapel, žádný moderní píčarny zprofanovaných kapel, který mám plný zuby se nekonají, jeli na plno, zvukově a hudebně je mohu zařadit do kategorie číslo jedna nadprůměrných kapel, nevím jestli by v ČR byla schopná nějaká kapela vytvořit takový monstr brutální zvuk, a ještě to hrát s takovým klidem a suverenitou? Ok, troufnu si říci, že LAHAR jo, ale opravdu další kapely nevím, nevím. Nejsem si tím opravdu jist a ruku do ohně za to nedám, je vidět že Španělové to mají holt v krvi. Hodnotím za nejlepší kapelu publika, i když dnešní publikum, je vyfasovaný hadrama typu Nike, Adidas a podobných značek, vážně na to máte prachy jo? Také ho tvoří víceméně věkově okolo 15 - 20 Let. Předem jsem byl squaterama informován, že tahle akce není opravdu pro ně. Cítím víceméně se squterama, protože, upřímně, mám věřit lidem navlíknutým od hlavy k patě ve značkových hadýrkách za x tisíc, jako že to žerou a že by rádi byli tou revoltou? Nějak ztrácím zájem, nevěřím jim to. Ale né všichni jsou jak z módního salonů navlečený do předražených hadrů, i když vím, že v dnešní době, se dají sehnat z butiku za pár švestek značkový hadry, ale bez tak to na mě nepůsobí nějak přesvědčivě, a věrohodně. Vidím, to tak, že to mají za jakousi zábavu a módu. Jinak samozřejmě pořadatelům za akci mohu poděkovat, je vidět, že oni to mají v krvi a myslí to od srdce, to je hrozně fajn, také tu mají veganské bagety, pivo a samozřejmě limo jako občerstvení. Ještě před Kapelou DISSAPTE tu rozbaluje distro týpek ze Sell Our Souls Records, který má slušný výprodej, převážně singly, kus za 2 Eura, beru od něj sigly CONSUME "forked tongue" ten singl s těma Indiáni a EP - QUESTION, kde zpívá Saira z DETESTATION, mám ohromnou radost, že sháním tyhle desky, že jsem na ně vůbec narazil a ještě k tomu kus za 2 Eura, jsem štěstím bez sebe, hned bych si to šel pustit na gramec. Singl QUESTION, když jsem byl s GERM ATTAK na Slovensku při jejich turné, tak Jo ("Jo" je jméno) mě vzal tento singl přímo před očima od Fera z Bardějova, z jeho distra, o to více jsem rád, že konečně mě ho nikdo nesebere, ale znáte to, kdo dříve příjde ten... Vůbec chlapík jako je Jo, je fanda do vinylů, a muzikant se vším všudy, nedávno jeho dvou kapelám IRON DOGS, BLUE CROSS, vyšli velký desky, u BLUE CROSS dokonce už v počtu druhá velká deska + další jeho současná metal kapela SCHIZOPHAIA bude brzy vydávat taktéž druhou velkou desku. Všechny tři kapely jsou stylem od sebe velmi odlišné, na poslední čtvrté velké desce GERM ATTAK nahrával vedle kytary také basu, chápete, jak jeden člověk může stihnout tolika kapel, nahrávek současně? V roce 2013 by měl jet turné s jednou z jeho kapel, tak uvidíme, jaký to bude. Na druhý den nalézám a beru ještě split singl GRIDE / COCKROACH, který u nás už není k dostání, přeci je to od vydání už nějaký ten pátek, přesto na něj narážím u něj v distru ve výprodeji za jedno Euro, luxus, to je jako zadarmo, díky! Kapely jsou jedna stejná jako druhá, víceméně prokecavám a trávím čas s pár známýma a také u distra. Neofotil jsem si play list, takže nevím, co vůbec hrálo a v jakém pořadí, akorát vím o těch DISSAPTE, mají oni vůbec něco vydaného, sám sebe se ptám. Ukončím to, po koncertě valím na squat, protože je pátek, tak jezdí metro nonstop až do neděle do půlnoci, takže pohoda, můžu jet kdykoliv, jenomže bydlím na El Carmel až úplně nahoře u toho pěkného parku, z metra to je minimálně kilometr a půl nahoru děsně strmým kopcem, ale opravdu děsně strmým, jednou jsem si spletl směr, nachodil jsem minimálně 5 km, protože jsem to nemohl vůbec najít, natrefil jsem na špatnou ulici, tady skoro všechny uličky vypadají stejně. Tohle bylo v pohodě, když jsem bydlel na Espanya, ze zastávky do Hotelu pro šváby to bylo pouze 20 metrů.

Už je sobota 21. ledna ze squatu na koncert všichni kašlou, takže jdu opět sám, dnešní koncert pokračování, druhý díl festivalu CAN´T KEEP US DOWN HARDCORE, pokračuje v jiném místě, na Ateneu 9 Barris, vstup je 6 Euro, a zase u vlezu dostávám singl SxE kapely zadara, jako každý, takže pohoda, koncert pořádají ti samí borci jako před lety pořádali na Al Mas Guinardo, hned pořadatel mě vítá s otevřenou náručí a pamatuje si, sympaťák jen co je říci, už jen kvůli lidem jako je tenhle borec má prostě smysl pankáčovat ha, ha. Po nějakém času zase prohrabu všechny distra, víceméně jsou tu samí X kapely, věci od kapel, který tu hrály v ten den, takže nechci nic, a hlavně prachy už nejsou skoro žádný. Typ ze Sell Our Souls Records, vybaluje distro. Setkávám se tu s Juanma, který přijel právě na skateboardu, opět na koncert, je super potkat člověka, s kterým měníš desky. Juanma, je fajnovej chlapík, který rovněž zpívá v HELLDIVISION a ještě v jedné punk rock kapele, kterou mě pouštěl v Mogambu, když jsme tam letos v květnu 2012 hráli. Název jeho druhý kapely si už ale nepamatuji. Také tu potkávám Nora, zpěváka z DEATH IS´NOT GLAMOROUS, které jsem viděl tenkrát na Guinardu, znáte to možná, ten styl hardcore alá LIFETIME, nic co by mě jakkoliv zajímalo, ale musím říci, že jejich koncert byl v pohodě. Pavel Nezval jim dělal jednou koncert v Praze... Nebo možná vícekrát. Mají ty desky s tím Žralokem na titulní straně obalu ha, ha. Chlapík se jeví jako velmi sympatický, usměvavý člověk, zkrátka je s ním sranda, říkal, že je tu na prázdninách. Barcelona je skvělá tím, že tu žije, vyskytuje se hromada lidí, punx z různých koutů světa, hlavně hodně lidí z Jižní Ameriky, a Evropy. Srandovní je slyšet od Nora, jaký tu je skvělý teplo, na to vzápětí od Brazilce, jaká tu je pro něj zima ha, ha. Ke kapelám dnešního dne vám moc neřeknu, protože všechno to jsou víceméně SxE kapely, který mě moc nebaví a který jsou vesměs všechny podobný. Snad ABSURDO by byli výjimkou nebo se pletu, fakt nevím, jestli hráli nebo ne, ale vím, že jedna až dvě kapely se vyjímaly v Positive hardcore SxE stylu. Nějaký kapely byli z ciziny, jedna německá a pak už nevím. Dneska to až tak nesleduji, více méně komunikuji s lidmi a nechávám si zajít chuť na baru pivem v hodnotě 1,5 Euro v měřítku 0,3L Jednohubky. Dej Čechovy malý pivo, schválně, co ti na to řekne, nic nebude říkat, protože ho polkne jak malinu, já odmítám tu prochlastat zbytek prachů, protože ty jejich pivečka do sebe mohu házet lopatou. V jedné kapele hraje Jan, dřívější zpěvák z HIPOKONDRIA, už nevím, která to byla kapela, ale vím, že když on bude za mikrofonem tak to bude hodně energetický, a taky že jo, sic to bylo více Hardcore positive, než klasická skistpunková rubanice, ale v pohodě, dalo se to zkousnout. Po chvíli to balím na squat.

Další den v neděli 22. ledna jdu k sousedům, společně kolem 21:00 hodiny vyrážíme v počtu pěti lidech na Blokes Fantasma, kde hrají 3 španělský kapely, po příchodu zabrousím vedle do obchodu, kde je kamenný krámek s vinyly s a s pár fanziny, u kterého se motá Inty a bubeník z LOS DOLARES, MORDARE, který má také vlastní label Deskontendo Records, rovněž přistěhovalec z Venezuely. Rabuji pár věci a po chvíli se jdeme podívat vedle na koncert, vlez je mám za to dobrovolný, nebo za dvě Eura, už přesně nevím, každopádně Blokes je úplně narvaný, praská ve švech, jako klasicky, venku je snad dalších padesát lidí minimálně, pohoda. Ono je vlastně jedno, kdy koncert začne, 95% punx tu žije na squatech a do práce bez tak nechodí, proto času je povícero. První jdou trápit uši PLASTIC, nevím odkud jsou, snad možná z Barcelony, tady je 386 kapel, takže to je někdy těžký, zjistit odkud jsou, když to nemají na letáku přímo napsaný. Hrají úchylný melodický punk, zrovna mě nenapadá k čemu bych to pro představu přirovnal, projev zpěváka mě spíš připomíná GG - ALINa, hraje už skoro nahatý, tak raději zdrhám, nerad bych aby mě chytil za ruku, stále je jejich tvorba cítit garáží na hony daleko, melo punk při kterém se zpěvák snaží sbalit co nejvíce kluků, začíná tu být nějak horko ha, ha. Ale jo, říká tohle "this is music not for me" ha, ha, mě se to celkem zamlouvá, hrají asi 40 minut, po nich jdou, název nevím, protože se nedá z letáku vyčíst, je tam pouze znak namísto nápisu a ještě k tomu je vykradený od DEAD KENNEDYS, takže nevím jak se kapela jmenovala, vím, že jsou z Madridu a hraje tam Kytarista ze SUDOR, hc/punk klasického, Španělského ražení, řvaný jak jinak než v mateřštině, je to slušný fofr, zvukově a po všech stránkách hodně, hodně dobrý, zkrátka muzikanti, to je vidět a hlavně slyšet. Později přicházím na to, jak je výše uvedeno na letáku, že se kapela jmenuje NUEVA AUTORIDAD DEMOCRÁTICA, venku mají demokazetu. V kotly se to maže, a zpěvačka z BELGRADO skáče dva metry vysoko, až ke stropu a paří o sto šest, z téhle slečny si můžete vzít příklad, více narážím na holky, neznám holky, který by pařily jako ona, úplně to s ní cloumá, za ty roky, jsem tolika výbušných holek v kotly fakt neviděl, také těžko jen tak uvidím, ale jo, v Barceloně a vůbec ve Španělsku je povícero nadšených holek, a ne jen tam, za to u nás, je to pořád hodně slabý. Co nemohu přehlídnout, návštěvnost na koncertech, kterou tvoří někdy až hodně holek, zejména když jde o koncerty na squatech, je tu hromada punkáček, hodně holek to tady valí. Kapelu z Madridu si užívám na plno, celou ji pod pódiem probordelím, vyřvávají se přídavky, které padají a konec, po nich jdu ven, kde potkávám další známý, krom kytaristy Fergu tady potkávám zbytek posádky DROMDEAD, celá kapela se přemístila do Barcelony, akorát s tím, že tady moc nekoncertují. Také tu potkávám jednu Angličanku, kterou jsem viděl na dvou festivalech v Česku v roce 2011, a také v září v Dráždanech na Paranoya Festu v roce 2010, ona tu squatuje nevím přesně kde, ale říká, že má velký squat, bydlí tu už nějaký pátek, posledně když jsem se s ní bavil v květnu 2011 na squatě La Pa Pa, tak říkala, že přijela s jedním klukem stopemz Anglie, ať žijí trevel punx! Ženská, která se s tím moc dvakrát nemaže, mezitím u Baru potkávám Henkeho, bubeníka z GLOM DA, kytaristu z DISCOVER. Dáváme škopky a vzpomínáme na dobrý časy v Lipsku na Gieszer Strasse Festivalu. Venku kecám ještě s dalšími lidmi, nějaký punkáč tu rozdává sušenky, a já prosírám začátek GLAM, tohle je klasická odpověď na japonský hluk, alá CONFUSE, GLOOM, na živo, rachot, za Mikrofonem zpěvák Dani, z UBER, HOROR, ATENTADO atd... Snažím se udělat nějaký fotky, ale marně, nedá se tu hýbat natož fotit, možná jedna se podařila, ale nejsem si úplně jistý. Nebo jsem stihl vyfotit pouze pódium, zbytek setu si užívám a po koncertě jdeme pryč v uskupení, jeden Čech, Brazilec, Francouz a Mexičanka Ari, k ní jdeme domů, kde budeme následně chlastat teplou vodku, přesvědčit Španěla nebo Mexičana, v tomto případě Mexičanku, že existuje něco jako mrazák, v kterém se chladí ledacos je nad lidský výkon, takže ten blivajz pijem teplý. Cestou kupujeme od marokánce piva, které tu prodává na černo. Na squat se vracím někdy odpoledne druhý den, následovně mi zbývá už jen pár dnů, kdy se vrátím to toho vymrzlého českého hnoje. Ale ještě před odjezdem jdeme s Oskarem na La Jungla ke Carlosovi, kytaristovi z MORDARE, který bydlí na zahradě ve srubu, jenž si postavil u odpadů z ulice atd… No má ho hezky udělaný, má tam dokonce i internet. Pouští nám kazetu, živák MORDARE z 007, kde jsem také byl, když tam hráli při jejich prvním turné, při druhým se jim nedávno vysrala v Polsku dodávka a do Prahy na koncert nedojeli, já a Oskar, který tam dříve zpíval, slyšíme tuto nahrávku prvně, ze sedmičky je čitelný, kvalitní zvuk, myslím, že jako živák to je povedený živák. Ještě nám pouští Carlos kus kytary nahrané na počítač, kus nového válu na chystané, už touhle dobou vydané12“ LP. V další den už to balím cestou na letiště, jedu vlakem, potkávám dva Španěly, punx, jednu holku a kluka, kteří letí pouze na 3 dny do Prahy, prý jako turisti, milí lidi, dokonce holka, zpěvačka, je z jedné místní hc/punk kapely, mají prý venku kazetu a samotné LP, ksakru název kapely si vůbec nepamatuji, letíme stejným letadlem a sedíme skoro vedle sebe, pouze ulička nás dělí, vedle mě sedí nějaká Češka, která shodou náhod má rodiče necelých 30 km od baráku, kde bydlím, sympatická ženská, povídá mě, jak jí sami vyrůstají jednoduchým způsobem palmy na zahradě, a to tak , že ptáci vyserou semínka na zahradu a poté palma vyroste sama, dobrý způsob, chtěl bych tady taky takový palmy, ha, ha. Na letišti výstup, ukrutná zima, a já si říkám, jakou jsem to udělal chybu, protože přilítám tady do těch mrazů, vzpomínám si s pokleslým výrazem na pondělí, kdy jsem se opaloval na terase v krátkém tričku, příště už takovou chybu určitě neudělám, chci zpět. Možná než dočteš tento report, pokud se tak stane, tak už budu nejspíš zase pryč. Kapely, které mě položily k zemi, né jenom v Barceloně ale víceméně za rok 2012 byli INFERNOH, KVOTERINGEN, ATENTADO, FINAL SLUM WAR, na 007 D-CLONE, a WARVICTIMS v Berlíně, plus ještě GLAM.

Určitě bych vypíchnul jednu důležitou poznámku, pro ty kteří se doma kopou do zadku, bych navrhnul, více cestovat, poznávat lidi, (ne jenom z internetu) svět, ale především žít si po svým, život máme jenom jeden, není vůbec výjimkou, že ze dne na den můžeme natáhnout brka, určitě to stojí za to, zbavit se vlastní pohodlnosti a vyrazit třeba na vlastní pěst. Pokud se člověk nemusí starat o někoho z rodiny, nebo o zvířata, nevidím důvod, být pořád zakonzervovaný v jednom místě jako je CZ. V čem si myslím, že fungují Španělé lépe, tak určitě ve vzájemné spolupráci, žádné házení klacků pod nohy, dělení se na zbytečně na tábory, (slovo punx u nich spočívá význam jako jedna velká rodina) jako to bývá v ČR, se u nich nekoná, a už vůbec né stupidníma hádkami, ve fórech a podobných internetových diskuzí, z kterých se mě chce zvracet. KONEC

Fotky / Photos :

SAGRADA FAMILIA


Palma na Placa Espanya

Botanická Zahrada na Placa Espanya :

Stavby na Placa Espanya

29.12. : BATAKAZO - Blokes Fantasma Squat

29.12. : WARPATH - Blokes Fantasma Squat (Italy)

5.1. : FINAL SLUM WAR - Blokes Fantasma Squat

5.1. : ATENTADO - Blokes Fantasma Squat

5.1. : INFERNOH - Blokes Fantasma Squat

6.1. : DESCRENCA ABSOLUTA - La Jungla Festival, Squat

7.1. : KVOTERINGEN - La Jungla Festival, Squat

La Jungla - Zahrada / Garden

Mandarinkové a citronové keře / Mandarin and lemon bushes

?????????

15.1. : DISTRABE - La Astilla, Squat

15.1. : ALI AGCA - La Astilla, Squat

15.1. : VISIONS OF WAR - La Astilla, Squat

Pláž / Beach

Stavby z písku na pláži

Město / City :

20.1 : DISSAPTE : Casal De Joves Roquetes :

APPRISE

22.1. : PLASTIC - Blokes Fantasma Squat

22.1. : NUEVA AUTORIDAD DEMOCRÁTICA

Kapela z Madridu / One band from Madrid


Pablo - Zkušebna / Practic room

friends...

Srub

Report : ZORO FESTIVAL 18th 20 – 23. September 2012 (Leipzig - Germany)

Čtvrtek : Nejvyšší čas sepsat pár řádku o bezprostředně skvělém, mezinárodním festivalu, jako je bezpochyby ZORO FEST v Lipsku, 18. ročník, který se uskutečnil koncem Září, v posledních teplých dnech. Nedočkavostí už nespím, zprvu jsem připravoval dorazit na festival stopem, když náhle zazvoní telefon od majstra Sejčka, zdali chci jet s nimi károu, varianta číslo dvě nabrala náhlé obrátky. Sraz je V boss Baru, kde jinde než v Poděbradech. Po úmrtném bloudění a hledání Liwi - klubu v kterém startuje první koncert, předkrm celého Zoro festu, je to opravdu Šílenost, hledat nějakou ulici v Lipsku, není to sranda, přesto vše jsme tu 14 dní před tím hrály s kapelou a bez navigace, jsme to našli v pohodě, což teď se říci nedá, jsme v řiti, ale i tak na Liwi dorážíme v 23:00. Když už dorážíme konečně do Lipsku, tak je nezbytný říci, čím je Lipsko tam zajímavé, zprvu tím, kdo se trochu zajímá o dění mimo CZ, tak ví jaký má Lipsko ohromný Dění, hc/punkový dění, ne žádná zasraná scéna, v žádným filmu abych psal scénář jsem doposud nehrál, tudíž patří tohle slovo vymítit z punkových brožur, je to jenom a pouze punkový dění který se skládá z několika aktivních nadšenců. Číst v zinu jak je scéna úžasná, mě pěkně sere, protože žádná scéna neexistuje, co je slovo "scéna" ?? hnus a blitky !!
Lipsko se nabízí jako ohromný punkový podhoubí, důkazem je celá dříve zasquatovaná čtvrť punx nazývajíc se Connewitz, kde jsou baráky plný punx - jedním slovem nádhera, ulice patří punx, a důkazem jsou toho DIY festivaly v byvalích továrnách jako je Gieszer Strasse Festival, ten se odehrává ve čtvrti Plagwitz Strasse, dále Strasse Festival, který tu byl o 14 dní dříve, nebo Zoro Festival, k těm patří nespočet koncertů všude možně po Lipsku, osobně nejraději mám Liwi klub, je to malí útulný klubík, kde je vždycky natřískáno, ať přijedu kdykoliv do Liwi, tak je vždy plno, pokud máš kapelu a chceš mít jedno z nejlepších publik, tak je rozhodně dobrý zahrát si v Liwi, velká podpora ze strany punx tě nemine. Tím se nabízí, proč vlastně jsem zabookoval celý naše tour vesměs po západní a lehce inkliminující Východní Evropě, ono původně mělo být turné dlouhý 21 dní, jenomže kluci nemohly, nedostaly více volna v práci, takže se to muselo ořezat na 16 dní, s tím že jsem dva koncerty musel odmítnout a další už nebookovat, je to až skoro žertovní v poměru s tím kolik mě píše kapel, vcelku i známých kapel, že mají volný dny a nedaří se jim to zabookovat, nebo nemají člověka co by to zařídil, bookovaní turné, je vcelku časově vysilující práce, proto to nechce nikdo dělat, i když mě to celkem baví.
Zní to odporně, ale ve výsledku je to tak, nemůžeš jet delší turné, protože systém tě drží v šachu, kdy už skončí zasraný vykořisťování, hraní si na šéfy a na podaný ?? Zřejmě nikdy, pořád budem otroci vlastních koryt. Hodnoty se válej v prachu, a úsílí dnešní společnosti spočívá, mít co nejvíc blbostí, den trávit v práci, od rána do večera, honba za prachama, přitom vím, že tohle není smyslem života, alespoň né mého, přeci hodnota je v lidech a né v penězích, prachy jsou jen pouze, zkurvený cáry papíru, který mají mezi nám lišit ten pravý rozdíl. Jakoby probuzení se ze špatného snu, přichází životní styl téhle společnosti. Trochu odbočuji od daného tématu, ale je větší téma než konformitní zasranej život ?? Jakožto Mezinárodní festival, doslova, do písmene, se tu střetávají lidi ze všech koutů Evropy, více či méně té západní, setkání z lidmi z venku, s kterýma si člověk dopisuje, nebo se jen tak setká, vesměs jedna velká rodina, kterou mám rád, která se navzájem respektuje, potkávám tu hafo známých z Berlína, ze Šrottbaru, z Francie, kamarádku Tiffen z Francie, s kterou jsme měli skvělí setkání letos v Lednu na La Jungla festu v Barceloně, plus ještě další Francouze, kteří dojely dodávkou. Nějaké Švédy, Poláky, letos nepotkávám zde Mokrého, co se to děje ?? Jako každý rok nesmí chybět Pancho se svou přítelkyní, Pancho je z Angličan momentálně žijící ve švédsku, drhne tlustý struny v INFERNOH, nedávno dělal obal na demo kazetu PARANOID, kdo ví, tak tohle je nová, další v pořadí, kolikátá že kapela ?? Maniaka Jockeho, kde drtí kytaru taktéž Ake z MOB 47, jak jinak i v téhle situaci nepůjde o nic jiného než o raw punk d-beat, PARANOID, je inspirovaná starýma japonskýma spolkama, z hloubky 80. Let, zahráno velmi dobře v evropském podání, vesměs to samé, v kolejích posledních desek, WARVICTIMS, nebo ELECTRIC FUNERAL, obsolutně mě smetlo jejich, nebo lépe řečeno jeho LP, na Shogun records, když vemu v podtaz, že E.L. je projekt pouze jedno člověka. Klobouk dolů. V podání tohoto LP se nabízí slušnej záser do kalhot ! Jednoznačně jde o pekelnou desku. Osobně jsem zvědavý na split 12" LP - DEATHRAD / DESPERAT, který se už chystá dva roky. Snad v nejbližších dnech se dočkáme. No ale zpět k Zoru, nebo lépe K Liwi, déle tu potkávám kamaráda - zpěváka Pusche z již zaniklé místí squadry B.C.M. Zve mě na škopek, z povzdálí vidím Steva z VISION OF WAR, který se tu na nějaký čas usadil, nesmí chybět Natxo z Barcelony, a zpěvák z HERATYS, a samozřejmě Hannes s COSTA COSA NOSTRA, který na Zoru částečně bydlí, a zve mě tak do jeho soukromí, Italové žádný, jelikož ty mají letos ve stejný datum dvoudenní festival SEPTEMBER DISMEBER, který má na svědomí Brandy z Grindblock labelu, když to vemu, na to, že Lipsko není až takový kus od nás, hned sousedíme s Německem, tak z Čech tu není sotva ani noha, když pominu Šámu, Šváru a spol, kteří sem jezdí, každoročně, to jsem se snažil, tento festival zpropagovat u nás, zdali se někdo chytí, ale nechytil se vesměs nikdo, čím to asi bude, jeví se mě to jako absolutní nezájem a konzervatizmus, poznat úplně něco jiného než na co jste zvyklí z ČR... Kam se poděl životní styl českých punx ??? Ono totiž na netu nic nenajdeš, jelikož nemají žádný web, ani žádný zkurvený facebook, posledně psal kamarád Mazze z RKS, že jedním z důvodů, je také ten, proč nedělají propagaci veřejně po internetu, jelikož by stát mohl klást nároky při výběru vstupného na koncertech, tím by museli odvádět jakousi daň státu, je to humus, ale prý to je také jeden z důvodů proč nedělají veřejnou propagaci na netu.

Liwi jede v plném proudu, nestihly jsme dvě kapely včetně FRUSTRATION, jsou už pouze jenom dvě SOCIAL CHAOS a ta čtvrtá BRING TO RUIN ze státu. Na Liwi je vevnitř nějakých 150 lidí, né li více, absolutně narvaný klub až po okraj, kde sotva projdeš, venku je dalších před Liwi zhruba 50 - 80 lidí né li více, když to na oko porovnám s návštevností koncertů u nás, tak většinou u nás trpíme nedostatkem lidí na koncertech, hlavně na malé neznámé kapely, je u nás mizerná návštevnost, v celým čr, kdežto tady je úplný opak, všude lidí jako maku a to po každý, ještě jsem tu nezažil poskromnu lidí.
Stíhám SOCIAL CHAOS, tuhle sebranku punx z Sao Paula vídám letos už po třetí, na Play fastu to rozsekaly, na Paranoya nebyli výjimkou a zde doslova lámaly kytary o hlavu, jejich set bych přirovnal k destrukci sebe sama. Extrémní náser, pod pódiem i na pódiu se konaly neskutečný orgie, brutální až agresivní kotel, kde se všichni slili v jedno, těžko popsatelný, marast, maskr, ABSOLUTNÍ NÁSER !! Takové to bylo, z kotle si člověk odnesl pár hezkých lívanců na zádech, miluji takovou spontánní atmosféru. Přídavky, nikdo z nás nechtěl pustit SOCIAL CHAOS z podia, bylo to nepřekonatelný, z doslechu co vím já, když hrály dva dny potom v Praze v Modrý Opici, tak na ně moc lidí nebylo, tudíž atmosféra byla zřejmě asi nulová až divadelní stylu stůj a tleskej. Ale na druhou stranu čemu věřit, že ? Nebyl jsem tam... SOCIAL CHAOS, brázdí Evropu nějaký dva až tři měsíce, to je turné co ?? Závist ha, ha. Není to zrovna kapela, která by neoplývala nahrávkami, další v jednání by mělo být split 12" LP - SOCIAL CHAOS / INFAME, který by měli mít INFAME k jejich nastávajícímu Brazilskému tour, split LP je zatím v nedohlednu, jelikož kytarista z INFAME, se usadil na nějaký čas od ledna do ledna roku dva tisíce třináct v Brazílii, a zpěvák v bledě modrém, zpěvák Robertinho je totiž Brazilec žijící hezkých pár let v Barceloně, kde si zasquatoval vlastní vilku na El Carmel. Tohle split bude kooperace labelů, který se chopí Kejmoš Sica - Gusto Rana production. SPOSA IN ALTO MARE, včetně mé příspěvkové maličkosti. Poslední kapelou téhož večera jsou CROSS STITCHED EYES, pecka na kvadrát, tohle je vynikající peace punk s Ameriky, hrající starý duch 80. Uk léta alá SCHWARTZENEGGAR, DISRUPTERS, CRISIS (pro český podzemní hc/punk underground vcelku nezajímavé až ignorované kapely - škoda), nebo známějších SUBMUMANS. Ostatně CRISIS vyšlo na La Vida Es un Mus, řekl bych hodně nesehnatelná kapela u nás, snad Mira Pátý by to Mohl mít v distru. BRING TO RUIN jsou postarší borci věkově tak kolem 45 né li více, fotil jsem jejich kapelu ale nějakým záhadným způsobem, se fotky z foťáku smazaly, velká škoda. Alespoň mě utkvěl jejich zničující set v hlavě, tohle byla jednoznačná šupa, a nespoutaná energie, kdy člověk je deformovaný tlakem lidí v kotly. Což se jeví pro mě jako doposud jeden z nejlepších koncertů za letošní rok. Dojedu Sangrii hodím řeč a jdu na kutě někdy ve tři ráno hned vedle na půdu číslo jedna, jak píšu, jsou tu celý baráky, který vlastní punx, takže možnosti spaní je ve více místech, dalším z nich je třeba Wagenplatz, který je už o něco vzdálenejší, pokud nevíte co je to Wagenplatz - tak je to ohrazený místo, kde bydlí ve směs pouze punx, v karavanech, v buňkách, v dodávkách nebo přívozech, který se dávají za náklaďák, místo je rovněž ohraničený plotem, zamčený a zpoplatněný, ale né moc, spíš se jedná o symbolickou částku. Něco co jste u nás doposud taky ne mohly vidět.

Pátek : Probouzím se v pátek ani nevím v kolik, první co vím, že jdu na Falafel vedle k Turkům, který mám chuť vyblít, né že by mě nechutnal, ale ráno bylo hold krušný. Očihnu Zoro odpoledne, ono zrovna dneska se nic moc neděje, takže jdu hodit ještě pětadvacet, lepší abych byl večer fit, mezitím Přijíždí další várka z našich končin, Sucháč s Merťákem, takže párty může začít, Se Sucháčem jdu prohrabat distra - desky, slintání na demo LP - INFEST z roku 1987, tuhle desku zdali uvidím na podruhé, beru ji všema deseti. Hold kazety stárnou a opotřebují se. Z po vzdálí tahá distro, Pavel - ze SCREAM RECORDS z Polska, co by spoluvydavatel obou velkých desek AFTERBIRTH, BEGINNING OF THE END, BEGINNING OF THE END hrály před třemi lety taktéž na Liwi, jako předkrm Zoro festu, musím konstatovat, že to byl doslova neskutečný námrd, hromady lidí, jako vždy v tom kouzelném, burcujícím místě, poté se rozpadly, zahrát na Play Fastu už nestihly, rovněž vedle nějaký týpek vzadu koutě rozbaluje distro, se samýma originál pressama z 80. Let, myslím, že to je ten samí týpek, od kterého jsem kupoval, před třemi lety LP - EXPLOITED za 5 Euro, samo sebou origoš lis, dneska má všechny LP kus po 6 Euro, jsem štěstím bez sebe, protože tahám, kus historie, LP - DOOM, "Domed from the start" to demo album z let 87 a další vály navazující hned z roku 88, žádná reedice, nýbrž originál press, ještě za takovou směšnou cenu, vypadá to spíš, že prodává věci ze své sbírky, ale kurevský desky, je mě úplně jasný, že tyhle desky by se u nás střílely, za nehorázný prachy, rozdíl je v tom, že nejsem v česku, nýbrž v Německu a kdo se v tom trochu pohybuje, tak ví, že tady ty desky vždycky byli a jsou snadněji dostupný než kdekoliv jinde na východ do Evropy. Poté jdu do kolen když tahám singl STATE OF FEAR "wallow in squalor" - 7" EP z roku 1995, nejlepší singl - nahrávka co kdy STATE OF FEAR měli, tohle je brutal a jak já miluji STATE OF FEAR, tak mám hotový vánoce se vším všudy, navíc tohle nejsou žádný reedice, nýbrž originály, poznamenaný dobou, vydaný na Profane Existence, ono kde jinde, prasácký zvuk, který věrně obšlehávají novější raw punk spolky, gratuluji. Jako správný fanda STATE OF FEAR je nutno vlastnit kompletní jejich dikografii na všech formátech, takže neuhne kazeta, CD, LP, ale mít tohle je opravdu unikát, po příjezdu domů singl točím pořád neustavičně, rubání skály je proti tomu doušek čaje. Teď už chápu, když mě tehdá povídal Jarda D. jak v 80. Letech lítal po burzách a sháněl starý desky, vycházející v té době, s tím že by si reedici nové desky, nekoupil, protože je to v hajzlu, kompletně zremásterovaný zvuk, atd... Nemá to, to správné kouzlou, toho čeho se ti nabízí s originálů. Ale na druhou stranu komu se poštěstí vlastnit originál press SEPTIC DEATH. A Na předražený e-baj jebu. Sucháč mu čistí lehce distro bere dvě LP – CAPITOL PUNISHMENT a ještě nějaký další skvosty, co titul to nádhera.
První hned na holení v halle jde RUIDOSA INMUNDICIA, klasický latino raw hc/punk s jedovatým zpěvem jako vždy, škoda, že hrály první, ale i tak to bylo fajn, mezitím Japoncům THINK AGAIN, dávám ochutnat moje "kůčo" takhle pojmenovaly můj express drink kluci na turné, luxusní drink kofola z bílím vínem, nebo s vita Colou, která je v Německu, populární, možná je to hnusný, ale mě to šmakuje. Kalimůčo, je červený s kolou, tohle je můj vlastní recept, který Japoncům zrovna dvakrát nevoní, hold není to jejich čajíček, chce to silnou kávu, nebo v nejlepším odvar z muchomůrek. Protože mám houby rád, zrovna nedávno jsem si pročítal, kolik je jenom v ČR výskyt druhů hub, jak jedovatých, jedlých, tak ohrožených druhů, vcelku zajímavé.
Holení nabírá obrátky, a ze Zora se stává jedna velká konzervárna, všude hromady lidí, prý se za ty 4 dny tady otočí až tisíc lidí, brutal, všude je plno, nemáš kam se uhnout a velké dveře na dvůr se už neotvírají. škoda, ale normálně nějakých 50 metrů k východu, který ujdeš za pár vteřin, tady jdeš cirka půl hodiny, tomu říkám, narváno!! Druzí nás jdou trápit Švédi TERRIBLE FEELINGS, post punk ze Švédska, za bubnem sedí kytarista ze SISTA SEKUNDEN, provozujíc svůj label. Půlku setu dávám ale pak prchám, nějak mě to nebere, i když ty vály z toho singlu, který jsem slyšel byly super.
Třetí na to jdou pánové až z dalekého Japonska, odkud že jsou přesně ?? Poraď tě mě někdo. Zřejmě je to jedno, protože se zakecáváme venku s klukama od nás a se Sucháčem vletíme pod pódium na poslední vál, do hajzlu to mě pěkně štve, protože i ten poslední vál co jsem viděl od THINK AGAIN, tak to byla neskutečná jízda, úplný blázni, na pódiu předvádějí hotový běs. Přídavky se vyvolávají ale jdou od toho. Jeden vál dávám, přitom si připadám jako kdybych prožil celý jejich set, euforie sem vším všudy. Mezitím jdu dolů zapařit na nějaký punk, bylo to skvělí, výkon vynikající, jméno, jak se to jmenovalo, jsem nezjistil, tam toho hraje strašný mraky, kapely se tam střídají v půlhodinových intervalech jako na běžícím pásu, ale jedno je jistý, bylo to skvělí, retro punk jak řemen, správná garážovka, kytarista byl dobře zbaven svým smyslů. Nahoře jako třetí v pořadí hrály WHITE LUNG, ale nejsem si stopro jist, zdali to byli opravdu oni, nevím čím to, ale zase přijdu opět na poslední vál, tentokrát se to krylo, kapela vs kapela, žádný prokec venku to nebyl, pohledný slečny do toho slusně rubaly, jak je psáno pod jejich kapelou v letáku "noisy a aggresive, but still melodic rocking high energy hc/punk" a ono to tak vážně bylo, poslední vál byl super, když zpěvačka křápla nasratě s mikrákem o zem, miluji nasratý kapely, především a hlavně zpěváky / zpěvačky, kteří to umějí rozpálit pěkně od boku, žádný med kolem huby. Tím jak bylo vevnitř dusno a narváno, tak jdu ven, u distra potkávám holčinu z Los Angles, která squatuje v Barceloně, ono kde jinde se dá nejlépe squatovat, než právě tam, přijela se Španělama INU, inu tuhle kapelu, jsem taky neviděl, ale kámoš říkal, že ho to vůbec nebavilo, tak nevím, třeba právě mě by to zaujmulo. Střetávám se s Kevinem - bicí TRIGGER, který dělá týden na to svůj vlastní festival v Glauchau odkud on pochází, nýbrž řeč nestojí. Hraje tam nějakých 15 kapel, převážně z Německa. Včetně jeho nové kapely. Po kapelách vím a co si pamatuji, pouštění nějakých starých pecek z gramce, celkem pohoda, minulý rok tady hrál Koppa, a šlo mu to taktéž skvěle, Pátek uzavírám sobotou, ale víceméně kalbou s francouzema, a s Tiffen, kdy se jeví moje ráno ve tři hodiny odpoledne, byl to šok podívat se na čas, zjistit že jsou tři odpoledne, na místo 8 ráno, jak jsem si původně myslel.

Sobota : Jelikož moje ráno je v 19:00, takže nestíhám ranní snídani na Liwi která je v rámci festu, od 10 - 15 hodin, kde si můžeš vybrat co hrdlo ráčí. Nýbrž jdu vedle k Frantíkům, na barák, do místnosti, kde je odhadem nějakých 2000 - 3000 LP desek k pouštění, jsou tam regály s deskami, uprostřed stůl a na kraji je postel, hned tahám dvě LP - první desky od CONFLICT, to mě vážně štve, že tuhle desku, si prozatím mohu jenom pustit, pro následující rok, to musím po řešit lépe, zeptat se zdali by se daly odkoupit nějaké desky, protože to co tam měli byli opravdový exponáty do muzea, za vitrínu ha, ha. Protože mě není úplně nejlépe, tak se jdu s pražit vodou a falafelem u Turků, Turci z nás musejí být opravdu zoufalý, když se tam nakvádrujou hordy špinavců, že všech částí Evropy, ještě k tomu mluvící anglicky. Celou sobotu prokecávám různě s lidmi a popijím vodu, protože není možný se dostat do haly na Zoru, je tam děsně přelidněno a po včerejšku na to není moc nálada, vlastně po dnešku, ono ani není o co stát, hrajou tam jakýsi trash metaly, to mě fakt nebere, pak prý Švédo moderno hc/crust jako FROM ASHES RISE, to už vůbec mě nazajímá, ale na druhou stranu je to zábavnější než se učit angličtinu. Přeci jenom mám rád kapely, co se s tím moc neserou, a když crust, tak skalní raw shit. Kapely 80. Let a ty kteří vycházejí ze staré éry, myšleno celosvětově, takové kapely za něco stojí, pořád říkám, že kapely z 80. Let jsou jednoznačně nejlepší, novodobé kapely které vycházejí ze starých kapel, 80.Let, vě většině případů jsou skvělí až úžasný. Jdu vyměnit nové desky LOS REZIOS s Wahnfriedem, který tu má společně distro s Danilo z Trümmer Pogo Records, se slovy "tohle je lepší deska, než ta první" Ta první deska mě moc nebavila a opravdu tahle je po všech stránkách lepší. Lehce srandovní situace, se děje, když si venku sedám na urvanou kovovou houpačku, na opěradlo nahoru, když si vedle mě sedne Izraelec z kapely TOTAL KOMPLET, společně s jednou slečnou si dávají něco jako v podání guláš s těstovinami, houpačka se převrhne, a celý, určitě alespoň půlka talíře letí střemhlav na mě, takže jsem od těstovin a od guláše, fajn, mít guláš na hlavě a na oblečení. Opětovně jdeme k turkovy sednout na falafel, po půl noci mě příjde smska, že jsem strýcem, že moje milá sestra porodila zdravého kluka Daniela, což je jeví jako fajnová zpráva. Po sezení u Turků jdem spát celkem vyšťavený, s tím že do ucha usínám při hekání a vzdychání, hned vedle mě kdosi souloží, s hekáním né a né přestat, tudíž noc je opravdu krásná.

Neděle : Jakožto uzávěrka festivalu, i dnes se hraje, dokonce už od třech hodin odpoledne, vedle na zahradě u baráku kde spíme, klasicky na lešeňový trubky se dají palety, podlážky a pódium je hotový. Podle rozpisu, tam mají hrát nějací Peruánci, po nich dvě kapely z Německa, Peruánci by mě zrovna zajímaly, tohle bude jižanský, horkokrevný punk, plný energie a dravosti bez pochyby samo sebou. Ale to už nedáváme, nějak jsem přichcíplej, jelikož okno u prostřed místnosti bylo otevřené přes noc, lehce táhlo, až jsem se z toho musel doma poté léčit horkým čajem z bylinek, který mám ze zahrady, bylinky jsou fajnový na nemoc. Ten humus co je v člověku pěkně vyčistí. Před odjezdem, dáváme snídani na Liwi tentokrát ji stíhám, dávám si skvělou kokosovou pomazánku s pečivem a hroznovým vínem, mňam, tady mají samé speciality a kokosová pomazánka patří mezi ně, po snídani posbírám flašky do výkupu, abych nemusel jet vlakem na černo, ty hajzly občas pěkně jedou, po rozloučení sypem zpět do toho naše českého Marastu. Závěrem, co psát více, asi jenom to, jak skvělí je Zoro festival, důkaz toho, že punx dovedou být stále kreativní. Proto by tahle akce, měla být alespoň na týden a né jen na 4 dny, ale samozřejmě 3 – 4 jsou skvělí. Co více psát, snad jedině ať nesedíte na zadku, ostatně přijeďte se podívat sami, bolet vás to nebude.

Foťák lehce zlobí, takže některá fotky nejsou uplně v pohodě.

Fotky z koncertu / Photos from gigs :

!! Pro zvětšení fotky klikni na obrázek !!